Označený obal potravin…

Jedním ze základních požadavků a současně i povinností výrobců potravin z hlediska ochrany zájmů spotřebitele je označování potravin. Tato povinnost se týká potravin bez ohledu na to, zda se jedná o označování balených potravin určených pro konečného spotřebitele na obalech nebo nebalených potravin, které jsou uloženy ve vnějších obalech, nebo potravin nabízených k přímému prodeji konečnému spotřebiteli a viditelně označených na vyvěšených tabulkách, cedulkách či jiným vhodným způsobem označených nebalených potravin.

Konkrétními legislativními požadavky na označování potravin se zabývá zákon o potravinách č. 110/1997 Sb., resp. jeho novela č. 456/2004 Sb., v plném znění a dále v jeho prováděcích vyhláškách č. 324/1997 Sb., o označování potravin, resp. č. 113/2005 Sb., resp. č. 101/2007 Sb. Kromě této naposledy novelizované vyhlášky existuje ještě celá řada specifických požadavků na označování potravin, které jsou uvedeny v jednotlivých komoditních vyhláškách. Jedná se například o vyhlášky ve vztahu k technologickým postupům výroby potravin, např. č.160/2002 Sb., pro zmrazené potraviny, č. 133/2004 Sb., o ošetření potravin ionizujícím zářením nebo k jednotlivým komoditám č.124/ 2002 Sb., pro mléko a mléčné výrobky … nebo se speciálním významem č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin, č. 3004/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin apod.

Struktura označování podle EU

Struktura označování potravin je shodná s požadavky a uspořádáním předpisů EU. Regulace označování potravin se provádí prostřednictvím směrnic, popřípadě doporučeními a nařízeními ES. Regulace směrnicemi ES umožňuje členským státům, aby v určitých mezích příslušné směrnice mohly uplatnit a zohlednit specifické a drobné odlišnosti v označování některých údajů, které se týkají převážně potravinářských výrobků s historickou tradicí.
Tato struktura je dále doplňována dalšími speciálními zákony, ze kterých vyplývají některé další povinnosti ve vztahu k označování. Jedná se například o zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, zákon o obalech apod.
Vzhledem k tomu, že požadavky obsažené v Nařízeních ES mají přímou působnost, jsou přebírány v plném rozsahu a do naší legislativy se dostávají pouze v podobě odkazů. Jejich plné znění je možno dohledat v Úředním věstníku Evropské unie, což je obdoba naší Sbírky zákonů. Tím je orientace pro mnoho lidí značně komplikovaná, obzvláště proto, že k dané problematice je mnohdy vydáno i několik nařízení nebo jejich dodatků, které se mohou vzájemně doplňovat nebo rušit. Situace je o to horší, že tyto změny jsou bez příslušných kompilací a český překlad je k dispozici s několikaměsíčním zpožděním.

Jednotnost údajů chrání spotřebitele

Požadavky na označování potravin vycházejí ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kde s v § 10 uvádí, že „prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikostí, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými podle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití“.
Na zákon o ochraně spotřebitele navazuje již zmíněný zákon o potravinách, kdy se v § 6 říká, že „(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb“. To znamená, že informací může být tolik, kolik je vyhlášek. Naštěstí kromě několika zvláštností existuje určitá jednotnost údajů v označování potravin. Lze sem zahrnout název a původ potraviny, trvanlivost výrobku, údaje o množství výrobku a celou řadu dalších informací, o kterých bude potřebná zmínka.

Zákon o potravinách v § 6
uvádí povinnost na obalu uvést:

• název obchodní firmy a sídlo výrobce nebo dovozce nebo prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a s uvedením jména a příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou;
• zemi původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny;
• název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanovený ve vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie;
• údajem o množství výrobku (objemem plnění nebo hmotností, pokud není stanoveno jinak); u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny;
• datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin stanovených vyhláškou;
• datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných než v předchozím bodu uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny, které podle vyhlášky nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti;
• údajem o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem; jde-li o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny;
• údajem o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem;
• údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu;
• údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků;
• označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti, nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc;
• údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy;
• údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, a to slovy „ionizováno“ nebo „ošetřeno ionizací“ anebo „ošetřeno ionizujícím zářením“; v případě ošetření potraviny nebo suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny;
• údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených vyhláškou, popřípadě stanovených rozhodnutím ministerstva zdravotnictví vydaném podle § 11 odst. 4;
• údajem o třídě jakosti, je-li stanovena prováděcími právními předpisy;
• dalšími údaji, je-li to nutné podle zvláštního právního předpisu;
• mezinárodním symbolem „e“ pro označení množství potraviny (viz § 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000
Sb.);
• údaje v jazyce českém, jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele (viz zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů);
• označení potraviny nového typu (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a Nařízení Komise (ES) č. 49/2000);
• označení vnějších obalů, ve kterých se potravina uvádí do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové: názvem potraviny, datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením, třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele;
• pokud potravina v obalu určeném pro spotřebitele je uváděna do oběhu před prodejem konečnému spotřebiteli (případně distributorovi nebo velkoskladu) nebo provozovně stravovacích služeb, nemusí být obal označen povinnými údaji, tyto údaje však musí být uvedeny v průvodní dokumentaci, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním;
• potraviny ze zemí Evropských společenství označené názvem, který je v zemi původu běžně používaný po delší dobu a u něhož spotřebitel nemá pochybnost z tohoto důvodu, považuje se za vyhovující, i když tento název neodpovídá zcela požadavkům na označení názvu předmětné potraviny.
• provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji § 7:
a) obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila; u právnické osoby uvést též její sídlo,
jde-li o osobu fyzickou, její trvalý pobyt nebo místo podnikání,
b) názvem potraviny,
c) údajem o množství výrobku (objemu plnění, hmotnosti),
d) třídou jakosti, stanoví-li to vyhláška,
e) dalšími údaji, stanoví-li to prováděcí právní předpis.
• provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen (§ 8) označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji nebo sdělit nebo doložit údaje jinému provozovateli potravinářského podniku;
• provozovatel potravinářského podniku je povinen tam, kde je potravina přímo nabízena k prodeji spotřebiteli, viditelně umístit alespoň písemný údaj a další údaje stanovené prováděcími právními předpisy.

Vyhláška o označování potravin a tabákových výrobků

Další informace týkající se označování jsou podrobně uvedeny v prováděcí vyhlášce č. 113/2005 Sb., respektive ve vyhlášce č. 101/2007 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků.

Vzhledem k rozsáhlosti této vyhlášky budou komentovány jen ty nejdůležitější informace:
• název potraviny se doplní údajem o fyzikálním stavu potraviny nebo o způsobu její úpravy, například v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, koncentrovaná, uzená, sterilovaná, pasterovaná apod.;
• označování čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny se provádí podle přímo použitelného předpisu ES (např. nařízení Komise (ES) č. 1148/2001, o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 2200/96, o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, v platném znění);
• způsoby označování potravin a tabákových výrobků se provádějí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl, to znamená:
a) pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby,
b) přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,
c) vyvoláváním dojmu, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny,
d) dále údaje na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se neuvádějí údaje, které nelze dokázat, např. o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo že charakter či původ potraviny je „domácí“, „čerstvý“, „živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin apod.;

• označení množství potraviny – na viditelném místě obalu určeného pro spotřebitele a na vnějším obalu se označí:
a) u tekutých potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l),
b) u jiných než tekutých potravin údaj o hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),
c) u polotekutých, polotuhých a šlehaných potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l), nebo hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),
d) údaj o hmotnosti a počtu kusů nebo pouze údaj o počtu kusů, je-li tak stanoveno ve zvláštních právních předpisech,
e) balené potraviny v nálevu, včetně zmrazených potraviny – kromě celkové hmotnosti musí být uvedena na obalu i hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu nebo procentní podíl pevné části nebo podíl pevné části před zpracováním,
f) pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení, která obsahují stejné množství téže potraviny, uvede se na obalu množství potraviny v jednom dílčím balení a celkový počet těchto dílčích balení. Tyto údaje se na obalu nemusí uvádět, pokud počet dílčích balení je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný a pokud je jasně viditelný alespoň jeden údaj o množství v dílčím balení;
Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do …“ s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. V případě, že není uveden den v souladu s odstavcem 2 písm. b) nebo c), uvede se minimální trvanlivost slovy „Minimální trvanlivost do konce…“.
• dobou minimální trvanlivosti – se rozumí doba ukončená posledním dnem příslušného kalendářního měsíce nebo roku; v případě, že doba je:

a) 3 měsíce nebo kratší, nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden rok,
b) delší než 3 měsíce, ale ne více než 18 měsíců, nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden den,
c) delší než 18 měsíců, nemusí být uveden v datu minimální trvanlivosti den a kalendářní měsíc;
• doba minimální trvanlivosti se nevyžaduje u:

a) čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor neloupaných, nekrájených nebo jinak neupravených; toto ustanovení se nevztahuje na naklíčená semena a podobné výrobky, např. klíčky luštěnin,
b) konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů s obsahem alkoholu 10 a více objemových procent, s výjimkou likérů s vaječnou, mléčnou nebo smetanovou složkou,
c) vín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín, jakož i u výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů a nápojů a jsou vyrobeny z hroznů nebo hroznového moštu,
d) pekařských výrobků určených ke spotřebě do 24 hodin po výrobě,
e) jedlé soli,
f) přírodních sladidel v pevném stavu,
g) cukrovinek vyrobených převážně z přírodních sladidel a barviv nebo látek u
rčených k aromatizaci,
h) žvýkaček a podobných výrobků určených ke žvýkání,
i) kvasného octa,
j) limonád, ovocných šťáv, ovocných nektarů a alkoholických nápojů, pokud se tyto potraviny nacházejí v nádobách o obsahu nad 5 litrů a pokud jsou určeny pro provozovny stravovacích služeb,
k) jednotlivých porcí nebalené zmrzliny;
• datum použitelnosti se uvádí slovy „Spotřebujte do …“ s udáním dne a měsíce, popřípadě též roku ukončení této doby v uvedeném pořadí;
• jestliže za slovy „Spotřebujte do …“ nebo „Minimální trvanlivost do …“ nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obalu vyznačeno;
• je-li potravina označena datem použitelnosti, doplní se vždy údajem o konkrétních podmínkách skladování, u teplot vyjádřeným číselnými hodnotami. Nejsou-li podmínky skladování u takto označených potravin stanoveny zvláštním právním předpisem, stanoví je výrobce, dovozce, prodávající nebo balírna;
• potravina rozbalená za účelem prodeje jednotlivých částí se považuje za potravinu nebalenou;
• údaje o způsobu použití potraviny musí být uvedeny takovým způsobem, aby umožnily její správné použití;
• balená potravina určená ke spotřebě po mikrovlnném ohřevu v obalu musí mít na obalu uveden postup a způsob ohřevu;
• nezbytná tepelná úprava – balená potravina určená ke spotřebě po nezbytné tepelné úpravě musí být takto označena, a pokud to povaha potraviny vyžaduje, musí být uveden i postup a způsob tepelné úpravy potraviny. To neplatí pro potraviny, u kterých je jednoznačně zřejmé, že je bez tepelné úpravy nelze konzumovat;
• u potravin, které vyžadují před spotřebou úpravu ředěním nebo rozpouštěním v tekutině, musí být uveden na obalu doporučený poměr ředění nebo způsob přípravy;
• údaje o složkách se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem „složení“. Dále platí, že:

a) údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, že je potravina označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě podle zvláštních právních předpisů,
b) v případě směsí ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých hmotnost žádné z dílčích složek výrazně nepřevládá a jejichž podíly se mohou měnit, mohou být tyto složky uvedeny v seznamu složek společně pod označením „ovoce“, „zelenina“ nebo „houby“ s dovětkem „v různém poměru“ a bezprostředně následovány seznamem obsaženého ovoce, zeleniny nebo hub,
c) složky tvořící méně než 2 % množství konečného výrobku mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami;
d) složky, které jsou svým charakterem podobné nebo vzájemně zastupitelné a mohou být použity při výrobě nebo přípravě potraviny, aniž by se změnilo její složení, povaha nebo její spotřebitelem vnímaná hodnota, a tvoří méně než 2 % konečného výrobku, mohou být uvedeny v seznamu složek výrazem „Obsahuje … a/nebo …“, přičemž alespoň jedna z maximálně dvou složek je obsažena v konečném výrobku. Toto ustanovení se nevztahuje na přídatné látky a na alergenní složky;
• za složky se nepovažují:

a) součásti složky, které se během výroby přechodně odloučí a poté jsou k potravině opět připojeny a při tom, pokud jde o množství, nepřekročí svůj původní podíl,
b) přídatné látky, které se dostaly do potraviny z jedné nebo více složek této potraviny, pokud technologicky neovlivňují jakost, zdravotní nezávadnost nebo nutriční hodnotu konečného výrobku,
c) přídatné látky, které jsou užity v nezbytně nutných množstvích jako rozpouštědla nebo nosiče přídatných látek, aromat nebo potravních doplňků,
d) pomocné látky,
e) látky, které nejsou přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a za stejným účelem jako pomocné látky při zpracování a jsou nadále obsaženy v konečném výrobku, a to i ve změněné formě.
• složky, které se nemusejí uvádět:

a) u jednosložkových potravin v případě, že název potraviny je totožný se jménem složky anebo název složku jednoznačně identifikuje,
b) u čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor, pokud nejsou loupané, krájené nebo jinak upravené,
c) u sycených vod označených jako sycené, pokud k nim nebyly přidány jiné složky,
d) u kvasného octa získaného výlučně z jedné základní suroviny, pokud k němu nebyly přidány jiné složky,
e) u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a mikrobiální kultury potřebné k jejich výrobě a jedlá sůl potřebná k výrobě sýrů, s výjimkou ochucených čerstvých sýrů a tavených sýrů,
• alergenní složka nebo jakákoli látka z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, se zřetelně označí názvem alergenní složky ve složení potraviny. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku;
• údaje o obsahu soli – pokud potravina obsahuje více než 2,5 % jedlé soli, musí být její obsah vyznačen na obalu potraviny v procentech hmotnostních, tato povinnost se nevztahuje na dehydratované výrobky, ochucovadla a studené omáčky a dresinky;
• uvede-li se na obalu potraviny výživové tvrzení, uvádí se výživová hodnota potraviny způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem;
• použité přídatné látky určené k aromatizaci potravin a potravních doplňků se označují názvy uvedenými ve zvláštním právním předpisu;
• pokud bylo k potravině přidáno sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova „se sladidlem“, a pokud bylo k potravině přidáno přírodní sladidlo a sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova „s přírodním sladidlem a sladidlem“. Pokud byl k potravině přidán cukr a sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova „s cukrem a sladidlem“;
• nápoj s obsahem etanolu vyšším než 1,2 % objemových musí být označen skutečným obsahem etanolu v procentech objemových;
• přídatná látka obsažená v potravině se na obalu označí v údajích o složení potraviny uvedením názvu látky nebo jejího číselného kódu; neplatí v případě, že přídatnou látkou je modifikovaný škrob a je na obalu označen slovy „modifikovaný škrob“;
• u přídatných látek, které náleží do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli (u tavených sýrů a výrobků z nich), kypřicí látky (kypřidla), sladidla, zpevňující látky, zvlhčující látky, plnidla, propelanty, látky zvýrazňující aroma nebo chuť, zahušťovadla, želírující látky (želírovadla), stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky, látky zlepšující mouku, musí být uveden vedle názvu přídatné látky nebo označení přídatné látky číselným kódem také název kategorie, do které přídatná látka patří;
• prodloužená trvanlivost potraviny použitím balicích plynů – označí se na obalu slovy „Baleno v ochranné atmosféře“;
• potraviny obsahující více než 10 % sladidel polyalkoholických cukrů E 420 (Sorbitol), E 421 (Mannitol), E 953 (Isomalt), E 965 (Maltitol), E 966 (Laktitol) nebo E 967 (Xylitol) musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem „Nadměrná konzumace můž
e vyvolat projímavé účinky“;
• potraviny obsahující aspartam musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem „Obsahuje zdroj fenylalaninu“;
• balení samotných přídatných látek určených k přímému prodeji vyžaduje specifické označení;
• označení aroma – jedná se o látku určenou k aromatizaci potravin, která je chemicky definována a vyvolává vjem vůně a chuti, na obale se můžeme setkat jen s označením „aroma“ nebo blíže specifikované:
a) přírodní – označuje látku získanou ze surovin rostlinného nebo živočišného původu fyzikálními postupy (např. destilace, extrakce rozpouštědly) nebo enzymatickou cestou či mikrobiálními postupy,
b) přírodně identické – označuje látku získanou chemickými postupy (syntézou nebo izolačními postupy), která je chemicky identická s látkou přirozenou přítomnou v surovinách rostlinného nebo živočišného původu,
c) umělé aroma – je látka získaná syntézou, která není chemicky totožná s látkami přítomnými v surovinách rostlinného nebo živočišného původu;
• při obsahu přidaného kofeinu v nealkoholickém nápoji nebo v koncentrátu k přípravě nealkoholického nápoje vyšším než 150 mg/l se v blízkosti názvu uvedou slova „S vysokým obsahem kofeinu“ a za těmito slovy v závorce údaj o obsahu kofeinu vyjádřený v mg / 100 ml. Požadavek na označení vysokého obsahu kofeinu se nevztahuje na všechny druhy kávy, kávových extraktů, čaje a výrobků z čaje;
• cukrovinky nebo nápoje obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl nebo v koncentraci 100 mg/kg nebo vyšší nebo v koncentraci 10 mg/l nebo vyšší, v důsledku přidání této látky nebo lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) se označí bezprostředně za seznamem složek slovy „Obsahuje lékořici“, pokud není termín „lékořice“ již uveden v seznamu složek nebo v názvu potraviny;
• cukrovinky obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v koncentraci 4 g/kg nebo vyšší v důsledku přidání této látky nebo lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) se označí bezprostředně za seznamem složek slovy „Obsahuje lékořici“, protože osoby trpící vysokým tlakem by se měly vyvarovat nadměrné spotřeby;
• GMO – potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obalu určeném pro spotřebitele označí údaji přímo podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a č. 1830/2003/ES.

Označování zvláště důležité

Vzhledem k určenému rozsahu je tento článek pouze orientačním přehledem a jakýmsi nahlédnutím do kuchyně legislativních požadavků, které se týkají potravin, konkrétně jejich označování. Z hlediska ochrany zdraví spotřebitele stejně jako jeho ekonomických zájmů je důležité sledovat údaje, se kterými se spotřebitel setkává na obale. Zvláště důležitá jsou označení týkající se alergenních složek, údajů o trvanlivosti, látek s označením E, informace o značce KLASA apod. S těmito a popřípadě s dalšími tématy na základě vašich reakcí se setkáme v příštích číslech tohoto časopisu.

Luboš Babička,
vedoucí katedry kvality zemědělských produktů
Česká zemědělská univerzita Praha