Požadavky se rychle zvyšují

Skládatelné obaly se staly od svého vzniku až do souÄasnosti skuteÄným evergreenem v balení potravin. To, že tyto obaly patří k nejpopulárnÄ›jším pÅ™edevším u potravin, je dáno nejen jejich vesmÄ›s líbivým aÅ¥ už grafickým Äi konstrukÄním designem, ale i jejich ekonomickou nenároÄností z hlediska logistického toku. Jejich nespornou pÅ™edností je to, že jsou dodávány k výrobci zboží ve složeném tvaru, tedy na plocho.

Dnes se již dávno nejedná o různé typy natíraných Äi nenatíraných skládaÄkových lepenek, ale stále populárnÄ›jšími se stávají i další materiály, pÅ™edevším vlnitá lepenka a průhledné pevné plasty. Vzhledem ke specifiÄnosti výroby a následného užití se vÅ¡echny tyto materiály pohybují v rozmezí ploÅ¡né hmotnosti zhruba 230 – 500 g/m2.

Å iroké spektrum konstrukÄních možností

ByÅ¥ je z hlediska následných logistických operací nejpříhodnÄ›jší obdélníkový průřez trupu, nároÄný zákazník si prakticky může nadiktovat jakoukoli jinou variantu. Průřezy bývají vedle mnohoúhelníkových tvarů Äasto i ve tvaru plochých oválů. Zatímco jeÅ¡tÄ› pÅ™ed pár lety byly i u jednodílných obalů hitem Å¡esti- i víceúhelníkové průřezy, dnes se designéři vracejí ke střízlivÄ›jším tvarům Äasto pouze trojúhelníkovým. Naopak víceúhelníkové průřezy u obalů Äasto atypických tvarů zaÄínají kralovat u nÄ›kterých dvoudílných Äi pÅ™iklápÄ›cích obalů na Äokoládové bonbony. Další trendovou záležitostí je, že vedle rovných Äi Å¡ikmých rylek se u dneÅ¡ních obalů stále ÄastÄ›ji setkáváme s oblými tvary linek ohybu.

SamozÅ™ejmÄ› že vzhledem již k uvedenému bude vždy nejvÄ›tší Äást konstrukcí zaujímat klasická pravoúhlá produkce. SkládaÄky se vyskytují jako jedno- i vícedílné.

Se sáÄkem, pÅ™iklápÄ›cí, zasouvací, odnosné, s eurozávÄ›sem

Jednodílné skládaÄky mají obvykle stejnÄ› Äi rozdílnÄ› uzavíratelná víka i dna. Obvykle se jedná o různé typy klopových uzávÄ›rů, kde klopy mohou být zasouvací, zalepovací Äi pÅ™iklápÄ›cí. Dno je Å™eÅ¡eno opÄ›t jako klopové Äi samosvorné. U skládaÄek, které mají těžší obsah, se používá dno skládatelné (obálkové, automatické). Tento typ dvoubodovÄ› lepeného dna je vedle klasického klopového uzávÄ›ru typu A11 (oblíbeného napÅ™. u balení lentilek, kakaa, nÄ›kterých luÅ¡tÄ›nin Äi tÅ™eba müsli) nejoblíbenÄ›jším typem dna. Vedle možnosti vÄ›tšího zpevnÄ›ní je zároveň skládatelné dno na rozdíl od samosvorného Äi ouÅ¡kového uzávÄ›ru vhodné pro automatické balení.

Do jednodílných skládaÄek, které jsou urÄeny k balení produktů se zvýšenou prášivostí (kakao), bývá Äasto vkládán Äi vlepován sáÄek. V podobÄ› plastového sáÄku se s vnitÅ™ním vybavením skládaÄky ostatnÄ› setkáváme i u hluboce mražených potravin Äi potravin, které jsou urÄeny napÅ™. k přímému ohÅ™evu Äi varu (varné sáÄky u rýže), zde jsou plastové sáÄky Äasto perforované.

Dvoudílné skládaÄky jsou vyseknuty ze dvou Äástí – dna a víka. Tyto typy skládaÄek jsou velmi populárními u výrobců Äokoládových bonboniér. StÄ›ny mohou mít jednoduché Äi zesílené (napÅ™. zdvojené). Průřez bývá nejÄastÄ›ji, ale zdaleka ne pouze, obdélníkový. Vedle pÅ™iklápÄ›cích krabic se používají i zasouvací dvoudílné krabice. Ty jsou vÅ¡ak u potravinářů oblíbené o nÄ›co ménÄ›, vÄ›tší uplatnÄ›ní mívají napÅ™. u výrobců zápalek.
SkládaÄky patří mezi spotÅ™ebitelské obaly, takže je kladen důraz i na jejich odnosnou funkci. V poslední dobÄ› jsou oblíbené skládaÄky z vlnité lepenky s odnosnou rukojetí, které Äasto nahrazují sekundární odnosný obal napÅ™. na víno.

Nejen výrobci spotÅ™ebního zboží chtÄ›jí své zboží prezentovat na závÄ›sech. AktuálnÄ› se setkáváme i s potravinářským typem zboží v obalu, který bývá konstrukÄnÄ› opatÅ™en eurozávÄ›sem (eurovýsekem).
Je tÅ™eba zmínit i další typy obalů, které patří mezi skládaÄky a používají se pro balení potravin. Jsou to tvarovÄ› vysekávané karty pro blister a skin pack obaly Äi vrstvené typy obalů. Ty jsou populární hlavnÄ› u balení nápojů a tekutých potravinářských produktů, ale nejen u nich. VždyÅ¥ s obaly od firem Tetra Pak, Elopak Äi SIG Combiblock se můžeme setkávat tÅ™eba u balení sypaných müsli Äi pastovitých produktů.

Zhotovení vzorku

Konstrukce bývá provádÄ›na systémem CAD/CAM. Tedy provedení v nÄ›kterých CAD SW – ArtiosCAD, EngView Package Designer, Impact, Verpack atd. (o přísluÅ¡ných SW byla informace v SB 6/2007). U skládaÄek pro potraviny se setkáváme nejen se standardními Äi pozmÄ›nÄ›nými konstrukcemi z přísluÅ¡ných modulových knihoven v SW, ale velmi Äasto právÄ› i s volnou kreativní konstrukcí.

NejznámÄ›jší standardní konstrukce jsou Å™azeny v knihovnách do skupin podle identifikaÄních kódů vytvoÅ™enými Evropskou asociací výrobců skládaÄek ECMA (European Karton Makers Association). Tyto knihovny jsou velmi obsáhlé a bývají stále doplňovány dalšími vzory. Maketu obalu konstruktér vyvzorkuje na plotru. Na Äeském trhu se používají plotry od firem Konsberg, Zünd, Aristo Äi LaserComb a dalších. Vyvzorkování je zpravidla ze stejného materiálu, jako bude následná výroba obalu. Konstrukce Äi u víceprodukce vytvoÅ™ený layout přířezů dále slouží jako podklad pro technologii, tedy k vytvoÅ™ení výsekové desky, protipřípravy a vylupovacích desek.

Následuje vytváření grafického návrhu. Populární jsou SW od Adobe – napÅ™. Illustrator Äi Photoshop, následnÄ› s používaným SW pro přísluÅ¡nou tiskovou techniku, a to jak v podobÄ› samostatných programů, tak v podobÄ› zásuvných modulů (plug in). I tady následuje pÅ™edevším z důvodu vÄ›rnosti barev, tvorby tiskového bodu se zohlednÄ›ním jeho nárůstu apod. vyvzorkování, tentokrát na nÄ›kterém typu nátiskového zařízení. Z hlediska nátisku jsou v souÄasnosti nejvíce používané systémy digitálních nátisků, ale ve firmách se můžeme setkat i s nátisky zhotovenými na fotochemických (v ÄŒR byl dlouho nejpopulárnÄ›jším typem Cromalin) Äi klasických strojích. Další zpracování se již týká vlastního tisku – podklady pro RIP jednotku, výroba tiskové formy atd.

Konstrukci ovlivňuje konstruktér, technolog i grafik

Prioritní pro konstrukci obalu je specifikace výrobku (druh, hmotnost, rozmÄ›ry) a funkce, které obal bude plnit. V dobÄ› mediálního vÄ›ku není zdaleka dostateÄnou funkcí jen ochranná Äi manipulaÄní. Vedle povinných Äi nepovinných textů a informací hraje velkou roli pÅ™edevším psychologicko-estetický a prodejnÄ›-propagaÄní efekt. Marketingové cíle Äasto zohledňuje pÅ™edevším grafik. Je vÅ¡ak nutná jeho spolupráce s konstruktérem. Grafická úprava je závislá na možnosti výseku. U nÄ›kterých typů konstrukce může hrozit v daných místech „rozbití grafiky“ (napÅ™. u boÄních stran krabic s hákovým spojem).

Vedle přímé návaznosti konstrukce a grafiky existuje i návaznost na možnosti výroby aÅ¥ už z hlediska tisku Äi výseku. U výseku je konstruktér i technolog zvláštÄ› pÅ™i vytváření layoutu omezen formátem výsekových strojů a možností skládacích a lepicích a
utomatů. Skládatelné obaly pro potraviny z hlediska spojování mohou být skládány, slepovány Äi termoplasticky spojovány. NejÄastÄ›jší variantou bývá právÄ› lepení. Pokud jsou skládaÄky lepeny, jsou lepeny jedno- (nanášení lepidla zpravidla na stranovou záslepku) Äi vícebodovÄ› (až Å¡estibodovÄ›).

Variabilní lepenky pro obaly potravin

Základním materiálem, jak již bylo Å™eÄeno, jsou různé typy skládaÄkových lepenek o mS = 230 – 500 g/m2. SpotÅ™eba materiálu nezanedbatelnÄ› ovlivňuje cenu celého obalu, u nÄ›kterého typu produkce může dokonce pÅ™edstavovat až 65 – 85 % nákladů. Nabídka lepenek je na naÅ¡em trhu naÅ¡tÄ›stí opravdu Å¡iroká. ObecnÄ› platí, Äím vÄ›tší podíl má lepenka primárních vláken, tím je pevnÄ›jší, ale také dražší. Vedle vlákninového složení se lepenky liší hlavnÄ› způsobem zuÅ¡lechtÄ›ní a provedením (duplexový Äi triplexový charakter). Dalším důležitým kritériem pÅ™i výbÄ›ru lepenky je i to, zda obal bude urÄen jako primární Äi sekundární. U primárních spotÅ™ebitelských obalů je výbÄ›r zúžen na lepenky, které mohou pÅ™ijít do přímého styku s potravinou.

Klasikou mezi používanými materiály je chromonáhrada o mS 250 – 500 g/m², kde horní vrstva lícové strany je bÄ›lená buniÄina (mS 70 – 80 g/m²) a spodní vrstva z bílé dÅ™evoviny s přídavkem vytřídÄ›ného sbÄ›rového papíru Äi nebÄ›lené sulfitové buniÄiny. Pro ménÄ› nároÄné skládaÄky lze použít bílo-bílé lepenky, mS 250 – 600 g/m². Lícovou stranu tvoří nebÄ›lená sulfitová buniÄina s přídavky vláken z bílého sbÄ›rového papíru, spodní stranu pak dÅ™evovina s přídavky vláken z bílého sbÄ›rového papíru. Pro podÅ™adnÄ›jší skládaÄky lze používat i bílo-Å¡edé lepenky (přírodnÄ› bílá strana z nebÄ›lené sulfitové buniÄiny, spodní strana Å¡edá složená ze smÄ›si dÅ™evoviny a netřídÄ›ného sbÄ›rového papíru) obdobných ploÅ¡ných hmotností.
U potravinářů se však tyto materiály používají spíše jako sekundární balení, protože by neměly přijít do přímého kontaktu s potravinou.

Naopak pro nároÄnÄ›jší grafickou úpravu a potisk se používají natírané skládaÄkové lepenky, zvláštÄ› bílo-bílé. U tÄ›chto lepenek horní vrstvu tvoří sulfitová Äi sulfátová buniÄina. Povrchová vrstva je zuÅ¡lechtÄ›na bílým pigmentovým nátÄ›rem s pojidly. Spodní vrstvu tvoří nebÄ›lená buniÄina a dÅ™evovina, Äasto s přímÄ›sí vláken z bílých sbÄ›rových papírů.

K hlavním Äeským výrobcům lepenek, ale i skládaÄek patří Papírny BÄ›lá pod BezdÄ›zem. Ve svém výrobním programu mají skládaÄkové lepenky natírané i nenatírané. Z natíraných lepenek jsou nejen naÅ¡imi výrobci velmi Äasto používané Alfaprint, Astraprint, Belaprint Äi Belapack. Pod stejnými názvy, jen se zmÄ›nÄ›nou koncovkou (místo print se uvádí board) jsou tímto významným výrobcem nabízeny duplexové lepenky.

Vlnité lepenky, kartony, plasty, kombinace

MénÄ› Äasto se ve výrobÄ› potravinářských skládaÄek uplatňují lepenky vlnité. Jedná se o třívrstvé lepenky, kde zvlnÄ›nou vrstvu tvoří buÄ mikrovlna (E), nebo různé typy minivln (F, G, O), které jsou u tohoto sortimentu výhodnÄ›jší z hlediska potisku. ExperimentálnÄ› lze nÄ›které minivlny potiskovat i přímo (postprint) ofsetem. I v této oblasti existují materiály, které mohou pÅ™ijít do přímého kontaktu s potravinou. Příkladem může být třívrstvá E-vlnitá lepenka White Wave ze 100% Kraftu od firmy THIMM.

Jako materiály s vynikajícími bariérovými vlastnostmi se používají potravinářské kartony. Ty mohou být jedno- i vícevrstvé, natírané i nenatírané. Karton je z bÄ›lené buniÄiny, obvykle vrstven PE Äi PP, v aseptické podobÄ› obsahuje i vrstvu Al. Tyto materiály mají velké možnosti použití zvláštÄ› v oblasti nápojů, balení mražených potravin Äi pÅ™edvaÅ™ených pokrmů. Vzhledem k požadavkům trhu, který tlaÄí na viditelnost produktu v obalu, se ve vÄ›tší míře i u potravinářských skládaÄek můžeme setkávat s použitím tuhých plastů, zvláštÄ› s PP. Další variantou u skládatelných obalů pro potraviny je používání kombinace. Obaly je možné doplnit o různÄ› tvarované výseky, například o okénka, otvory pro zavěšení a trhací perforace Äi nezbytné doplňující fixaÄní vložky pro zajiÅ¡tÄ›ní zboží uvnitÅ™ obalu.

Ofset i flexotisk, zvýraznění ražbou

Na otázku, Äím potiskovat skládaÄky, lze dát velmi zjednoduÅ¡enou odpovÄ›Ä, že prakticky jakoukoli tiskovou technikou. PÅ™esto objemovÄ› nejvÄ›tší podíl zaujímá potisk ofsetem. PrávÄ› ofsetem lze dosahovat maximálnÄ› kvalitních výsledků. Důkazem je i produkce firmy Bauch a Navrátil, s. r. o., kde se kromÄ› jiného tiskne ofsetovým tiskovým strojem ROLAND 707 TLV se sedmi tiskovými agregáty a lakovací věží (formát tiskového archu 720 × 1040 mm). (Pokud zmiňujeme výrobce tiskových strojů na naÅ¡em trhu, pÅ™esvÄ›dÄují o kvalitÄ› ofsetového potisku hlavnÄ› tÅ™i výrobci – Heidelberg, MAN Roland a KBA.) VÄ›tší výjimkou z hlediska potisku jsou pouze nápojové kartony, které bývají potiÅ¡tÄ›ny flexotiskem (Tetra Pak) nebo hlubotiskem (SIG Combiblock). Vlnité lepenky se obvykle přímo (postprint) potiskují flexotiskem, u minivln lze v nÄ›kterých případech použít i ofset. Druhou variantou je pÅ™edtisk vrstvy (preprint), zde se obvykle používá ofset, nÄ›kdy flexotisk.

Působnost grafiky podtrhává Äasto i využití zuÅ¡lechÅ¥ovacích procesů. U potravinářských obalů je marketingovou strategií vyvolat chuÅ¥ na produkt, který navozuje potÅ™ebu si výrobek koupit. VyslovenÄ› trendovou záležitostí zvláštÄ› u obalů pro Äokoládovny Äi odnosné obaly pro dražší alkoholové produkty je zvýraznÄ›ní potisku ražbou. Nejvíce užívaná je vysoce stabilní horká ražba Äi reliéfní slepotisk. Ražba bývá v nÄ›kterých případech kombinovaná s potiskem pÅ™es ražební fólie.

Tento trend je vysledovatelný i u národní soutěže Obal roku. Již nÄ›kolik let nechybÄ›jí mezi ocenÄ›nými spotÅ™ebitelskými obaly skládaÄky pro potraviny s vícebarevným potiskem v kombinaci s ražbou. NapÅ™. v roce 2006 byl ocenÄ›n obal na dezert ORAIA od Grafobalu, a. s. Dvoudílný obal zaujal navíc i pro bonboniéru nezvyklým tvarem pravidelné kostky. Povrchová úprava slepotiskem dokázala takÅ™ka nemožné. Povrch nepůsobí jako lepenkový, kterým ve skuteÄnosti je, ale spíše jako kožený, Äímž dochází k umocnÄ›ní výjimeÄnosti produktu. V posledním roÄníku soutěže byl ocenÄ›n další z jejích obalů, tentokrát pro výrobek firmy Nestlé, Äokoládu Modré z nebe. Obal není z flexibilních materiálů, jak je obvyklé u Äokoládových tabulek a tyÄinek, ale je skládaÄkového typu. Grafika je realizována kvalitním potiskem zvýraznÄ›ným dvoustupňovým slepotiskem a lakem. Zobrazené kousky oříšků a Äokolády lákají opravdu k zakousnutí.

Lakování u skládaÄek nejen pro potraviny

Vedle ražby patří k dalším zuÅ¡lechÅ¥ovacím procesům lakování. Lakuje se tiskovými, disperzními i UV laky. Vedle celoploÅ¡ného lakování se opÄ›t pro zvýraznÄ›ní produktu Äasto lakuje parciálnÄ›. ÄŒastÄ›ji se používají tzv. efektové způsoby lakování – perleÅ¥ové laky, metalické laky, vonné laky (vůnÄ› se uvolňuje z mikrokapslí laku tÅ™ením). ZvláštÄ› u skládaÄek na potraviny se uplatňuje lakování s efektem „pomeranÄová kůra“ Äi Drip-off efektem (zvrásnÄ›ný povrch lepenky Äi papíru).

Vzhledem k tomu, že vÄ›tÅ¡ina sklÃ
¡daÄek je tiÅ¡tÄ›na ofsetovou technologií, jsou tyto techniky uplatňovány právÄ› u ofsetových strojů. Tedy zvláštÄ› u strojů firmy Heidelberg, Rolland a dalších. Drip-off efektu je obvykle docíleno po tisku s konvenÄními barvami. Místa, která se mají pozdÄ›ji lesknout, jsou pÅ™i lakování matovým lakem vynechávána. Následuje celoploÅ¡né lakování speciálnÄ› temperovaným disperzním lesklým lakem. Mezi obÄ›ma laky dojde k reakci a k vytvoÅ™ení vzhledu zvrásnÄ›ného povrchu. Lesknou se tedy pouze ta místa, na kterých nebyl nanesen matný lak. Efektu pomeranÄové kůry se dnes nejÄastÄ›ji dosahuje po obvykle vícebarevném tisku UV barvami nebo konvenÄními barvami s podílem UV, tedy hybridními barvami. Mezi koncovou tiskovou věží a lakovací jednotkou je zaÅ™azeno mezisuÅ¡ení. NáslednÄ› dochází k parciálnímu lakování matným lakem. To znamená, že i v tomto případÄ› jsou místa, která se mají pozdÄ›ji lesknout, vynechána. Následuje celoploÅ¡né nanášení UV laku. Tam, kde byl nanesen matový lak, dochází k vzájemnému odpuzování obou laků a tím právÄ› vzniká „pomeranÄový efekt“. S tímto efektem se můžeme setkat napÅ™. u obalů na pizzu, které jsou zhotovovány v Papírnách v BÄ›lé pod BezdÄ›zem.

Výrobci na Äeském trhu

VÄ›tÅ¡ina skládaÄek na potraviny bývá vysekávána systémem plocha – plocha na horizontálních lisech z archu. U menších a stÅ™edních zakázek se používají i pomalejší příklopové lisy. Malé firmy s malými objemy zakázek pracují na plotrech. Nástroje jsou planžetové, ménÄ› Äasto blokové. VÄ›tší výrobci obalů Äasto mají na výrobu desek vybavenou svou vlastní planžetárnu, vÄ›tÅ¡ina výrobců si vÅ¡ak desky od specializovaných výrobců kupuje. Na Äeském trhu je opÄ›t výrobců planžetových raznic celá Å™ada, k nejzavedenÄ›jším patří moravské firmy – Marbach® a Karel Kaňák, s. r. o. Desky nejen od tÄ›chto výrobců jsou používány ve vÄ›tÅ¡inÄ› vysekávacích automatů.

I výrobců horizontálních lisů je celá Å™ada, k nejkvalitnÄ›jším patří firma BOBST Group, sekce hladkých lepenek. S jejich automaty v podobÄ› zvláštÄ› typů SP se setkáváme v Å™adÄ› Äeských firem. V posledních letech tato firma dodává na trh jeÅ¡tÄ› mnohem modernÄ›jší a rychlejší vysekávací automaty SPeria, SPanthera a SPrintera. U nÄ›kterých typů nových automatů je pohon beranu klikovou hřídelí nahrazen za z hlediska pÅ™esnosti výseku výhodnÄ›jší pohon vaÄkou (patent BOBST). Za vylupovací sekcí se Äasto nachází rozlam, který bývá zvláštÄ› u víceprodukce ocenÄ›n.

U skládaÄek nižších ploÅ¡ných hmotností (okolo 250 g/m2) a ménÄ› komplikovaných konstrukcí lze na výsek použít podobnÄ› jako u papírových etiket ocelové plechy magneticky upnuté na válci, tedy rotaÄní způsob, jedná se vÅ¡ak o naprosté výjimky. VÄ›tÅ¡ina skládatelných obalů na potraviny je vysekávána z archu. Výjimkou jsou opÄ›t nápojové kartony, kdy se vrstvené obaly vyrábÄ›jí naopak z potiÅ¡tÄ›ných (flexotiskem nebo hlubotiskem) lepenek odvíjených z kotouÄe. I zde se používají planžetové Äi blokové nástroje.

Vzhledem k vysoké variabilitÄ› konstrukcí lepenkových skládaÄek se asi s nejvÄ›tším vývojem ve výrobÄ› setkáváme u lepicích a skládacích strojů v podobÄ› modulů, které jsou pÅ™edÅ™azovány Äi naopak tvoří koncové sekce u strojů. O Äeský trh v souÄasnosti zápasí dva giganti. Firma Heidelberg se svými kvalitními lepiÄkami Diana Äi Diana Pro a firma BOBST GROUP se zařízeními Fuego, Mistral, Alpina Äi nejnovÄ›jší Alpina II. Bobst ke svým lepiÄkám dodává Å¡irokou Å¡kálu různých modulů. NakladaÄe mohou být opatÅ™eny srovnávacím modulem, který zajiÅ¡Å¥uje pÅ™esnost vedení přířezů do lepiÄek. Od roku 2000 do roku 2007 bylo provedeno více než 100 instalací modulu Gyrobox. Tento dnes tak populární modul byl vyvinut pro bonboniérové krabice s komplikovanÄ›jším vnitÅ™ním uspořádáním pro firmu Nestlé. Po složení skladů do 90o ve smÄ›ru dráhy následuje pootoÄení o dalších 90 o a složení ostatních hran. V zájmu objektivity je vÅ¡ak nutno pÅ™ipustit, že podobný modul na IPEX 2006 pro své lepiÄky Diana pÅ™edstavila i firma Heidelberg.

Jana Žižková

ProÄ skládaÄky?

PÅ™i dopravÄ›, manipulaci Äi skladování Äasto zaujímají pouhých 5 % svého objemu. Do prostorového tvaru se tedy rozkládají až pÅ™ed vlastním plnÄ›ním, které může být automatické i ruÄní. VÄ›tÅ¡ina skládaÄek patří k potiÅ¡tÄ›ným, což pÅ™ináší nesporné marketingové výhody. Dalším efektem je i nepÅ™eberné množství používaných konstrukÄních vzorů. Z hlediska konstrukÄní variability jsou z lepenkové produkce schopny skládaÄkám konkurovat snad jen displeje a stojany, které svým POP/POS zacílením musí zaujmout zákazníka jak grafikou, tak i konstrukcí. V neposlední Å™adÄ› k oblíbenosti skládaÄek pÅ™ispívá i Å¡iroký výbÄ›r materiálu.