Čaj do sáčků balí stroje IMA

Jeden z největších světových producentů strojů na balení je italská firma IMA S. p. A. se sídlem v Boloni. Potravinářský sektor a odpovídající spektrum balicích strojů jsou na českém a slovenském trhu zastoupeny prostřednictvím firmy PTY, spol. s r. o. Vedle podpory prodeje strojů zajišťuje tato společnost komplexní technický i poradenský servis a služby. O trendech a perspektivách balení čaje do sáčků jsme hovořili s jednatelem firmy Jiřím Richterem.

Svět balení: IMA (Industria Macchine Automatiche S. p. A.) byla založena již v roce 1961. Dnes je vnímána jako jeden z lídrů výrobců balicích strojů. Jak široké spektrum pokrývá její nabídka?

Jiří Richter: Balicí stroje od firmy IMA jsou vedle potravinářského sektoru používány zvláště ve farmacii a kosmetice. V České republice sekci potravin zastupujeme zde v Mělníku, stroje a zařízení pro farmacii mají zastoupení v Praze. IMA nyní má téměř 2700 zaměstnanců. Vedle obchodních zastoupení má 15 výrobních závodů nebo divizí – v Itálii, Německu, Velké Británii, USA, Indii a Číně. Balicí stroje od firmy IMA jsou instalovány ve více než 70 státech světa. Jen v České a Slovenské republice je v současnosti nainstalováno přes 450 strojů pro různá použití.
Pozici lídra v oblasti balicích strojů si firma udržuje i díky vlastnímu technickému vývoji a řadou inovačních řešení v oblasti balení. Má nyní přes 1000 celosvětově uznaných patentů, které se týkají automatizace balení.
Součástí skupiny IMA GROUP jsou vedle IMA S. p. A. i další společnosti z oblasti farmaceutického a kosmetického sektoru Co.ma.di.s. S. p. A., IMA Kilian GmbH & Co. KG, IMA Libra S. r. l., Nova Packaging Systems Inc., Precision Gears Ltd., Swiftpack Automation Ltd., VIMA Impianti S. r. l., Zanchetta S. r. l.

SB: Odkdy se datuje vaše spolupráce s touto firmou?

J. R.: Pokud zůstaneme pouze u balicích strojů z potravinářské sekce IMA FOOD, ty byly do tehdejšího Československa dodávány již od 60. let. První balicí stroj byl do republiky dodán v roce 1966 a byl určen pro tehdejší Čokoládovny, dnes Nestlé. Přímé obchodní oddělení IMA prostřednictvím skupiny IMA EST se sídlem ve Vídni pro Českou a Slovenskou republiku bylo založeno již v roce 1988. Počátkem roku 2007 došlo ke zřízení samostatného zastoupení strojů IMA pro potravinářské aplikace, v rozšířené nabídce pokryté dále zejména firmami NaturaPack a Zucchini v úzké kooperaci s IMA TEA a divizí koncového balení IMA EOL (dříve BFB). To znamená, že od loňského roku došlo k vyčlenění těchto aktivit ze stávající struktury IMA EST a naše společnost PTY, spol. s r. o., zastupuje sekci aplikace IMA FOOD pro český a slovenský trh přímo, bez dalšího mezičlánku. Jedním z důvodů je i vzrůstající objem prodeje balicích strojů na čaj. Téměř 70 % balicích strojů na sáčkové čaje v naší republice je od IMA S. p. A.

SB: Většina produkce sáčkových čajů je tedy u nás balena na italských strojích od IMA S. p. A. Toto platí prakticky již od konce 60. let, jistě se dají za tu dobu vysledovat trendy či specifika v balení čaje, které jsou charakteristické pro náš trh.

J. R.: Až do 90. let český spotřebitel kupoval převážně čaje černé či bylinné. Balíren tu byla i tenkrát celá řada – síť Balíren obchodu s centrálou v Praze, která se později atomizovala na jednotlivé (později) privátní závody jako Jemča Jemnice, BASK Roudnice nad Labem, Balírny Praha, později Balírny Douwe Egberts či Baliarne Obchodu Porad na Slovensku. V průběhu 90. let došlo díky pokroku ve vývoji aromat k obrovskému boomu čajů černých aromatizovaných a ovocných. Aromata se ve větším množství přidávala do jednodruhových i směsných čajů. Používala se (a dodnes se používají) aromata suchá, která byla cítit z čaje dokonce i přes přebal, či mokrá, která se uvolňovala ze směsi po zalití horkou vodou. Samotné čaje byly velmi rozdílných kvalit. Vedle ovocných čajů se některé firmy soustředily na různé typy přírodních čajů s kousky sušeného ovoce (např. Biogena) či biočaje. V těch je dnes dominantní (s pozicí druhý největší světový výrobce BIO TEA) rakouská firma Sonnentor s moderním výrobním závodem Sluneční Brána se sídlem v Čejkovicích na Moravě. Nyní má ve svém nabídkovém portfoliu přes 60 druhů čajů v kvalitě bio. Souběžně s těmito čaji český zákazník přicházel více na chuť i čajům zeleným. Po přechodu do nového milénia jako by si Češi začali více cenit kvality před aromatem. Tedy ve srovnání s 90. lety lze nyní hovořit trochu o ústupu ovocných aromatických čajů a návratu k čajům přírodním. Mezi výrazné dodavatele těchto čajů patří Megafyt-R, FytoPharma Malacky, Leros, Sluneční Brána, s významným potenciálem jsou firmy Biogena, Dr. Poppov, Mediate, Herbex či na východním Slovensku stabilní pěstitel léčivých rostlin Agrokarpaty Plavnica. Stále samozřejmě přetrvává i trend zelených čajů. Klasikou jsou čaje černé. Mezi největší české baliče v klasických čajích patří stále Jemča Jemnice a na Slovensku jsou to Baliarne Obchodu Poprad. Na trhu jsou však i méně obvyklé čaje v sáčcích, např. bílé čaje či exkluzivní černé čaje. Z hlediska objemu celkové výroby pro ČR a SR (přibližně čtyři až pět tisíc tun ročně) je jejich podíl zatím téměř bezvýznamný.

SB: Cenu čaje z větší části ovlivňuje obal. U potištěných skládaček se cena liší použitým materiálem, kvalitou a náročností potisku. Cenu určitě ovlivňuje i způsob balení a typ sáčku. Pro jaké typy sáčku lze balení na strojích realizovat?

J. R: Prakticky pro jakékoli sáčky. Nejnižší typ balení z hlediska hygienické náročnosti jsou ploché sáčky či dvojsáčky s perforací pro oddělení uprostřed – takzvané plovoucí sáčky. Většinou je v nich obsažen čaj nižší kvality, balení a surovina obsahují často vyšší procento malých a prašných částic. Velmi záleží na výrobci a jeho investici do přípravy suroviny. Tyto zmíněné nevýhody jsou vyváženy rychlostí stroje, která se pohybuje v závislosti na typu stroje od 1200 do 2000 sáčků/min. Z hlediska hygieny se však více a více upřednostňují sáčky jednokomorové či dvoukomorové (dvě dávky čaje ve speciálně složeném sáčku) s nitkou a etiketkou. To vše v hygienickém přebalu, který zajišťuje bariéru proti vlhkosti a vůči ztrátě aromatu.
Sáčky jsou na stroji vyráběny skládáním a spojováním filtračního papíru do tubusu, jeho naplněním a následným odstřižením. Spojování sáčku, respektive formování vlastního sáčku z nekonečného návinu filtračního papíru je závislé na typu použitého filtračního materiálu. Sulfátové papíry obsahují plnidla (surlin) a finální tvar je svařován. Teplota, při které dochází ke vzniku svaru, je asi 130 – 150 oC. Šetrnější k životnímu prostředí jsou sáčky ze 100% buničiny. U sáčků z tohoto materiálu nedochází k termickému spojování. Po složení do konečného tvaru se střed filtračního sáčku a okraje vrchního přebalu speciálním způsobem zalisují. Tomuto procesu se říká rádlování a používá se i u výroby některých přebalů. Tedy spojování „na sucho“. Zda byl s
áček či přebal zarádlován, lze poznat podle pravidelných vyvzorkovaných čárek po obvodu vrchního přebalu nebo uprostřed zformovaného filtračního sáčku. Po odtržení stran vrchního přebalu sáčku od sebe je již není možné zpětně spojit. Další provedení, jak se mohou sáčky od sebe lišit, je spojení sáčku a nitky a spojení nitky a etiketky. Toto spojení může být realizováno pomocí hliníkové sponky (občas diskutováno z hlediska konkurence a vhodnosti užití) nebo lepením či svařením přímo do strany teplem svařitelného sáčku. Bezpochyby revolučním způsobem je spojování nitky, sáčku a etikety uzlíkem. Naším patentem je spojování nitky uzlíkem jak na sáčku, tak na etiketce. Balicí stroje IMA této řady disponují dvěma jehlami a oba uzlíky se šijí současně, což je důležité z hlediska výrobního výkonu strojů a jejich rychlostí. Uzlík používá i naše konkurence, obvykle ale pouze u sáčku, etiketka je slepená nebo spojována sponkou. Pokud hovoříme o etiketce, ta se vysekává přímo na balicím stroji, může být obdélníková či tvarovaná s růžky. Vždy však dojde k primárnímu výseku bez tvarování, teprve před spojováním dochází k doseknutí růžků, děje se tak z důvodu lepší přesnosti vedení etiketky u nové řady našich strojů. Pokud je etiketka lepená, lze ji lepit celoplošně, kdy pevný spoj zajišťuje tvrdost etiketky, či parciálně, kdy dochází ke spojení pouze části plochy a etiketka je ve tvaru praporku. Atypickým způsobem balení jsou prodloužené sáčky (délka zhruba dvojnásobná jako u klasického sáčku) se stejně dlouhou etiketou. Výhodu tohoto řešení spotřebitel ocení při louhování. U takto řešených sáčků se rozhodně nestane, že vodou nabobtnalý sáček převáží nitku s etiketkou a stáhne ji do vody, což se občas u standardních sáčků děje. Tímto způsobem spotřebitelsky balené čaje používají s oblibou letecké společnosti.
A pokud ještě u atypů zůstaneme: zajímavá je nitka, která je na balicí lince vkládána dovnitř sáčku, nikoli tedy omotána přes obvod sáčku z vnější strany. Teprve tahem za etiketku dojde k uvolnění nitky na požadovanou délku. Co se týká tvarů, čajový zákazník je v podstatě velmi konzervativní, nicméně významní výrobci zařazují pro zpestření svého portfolia sáčky nestandardních tvarů, jako jsou například pyramidový sáček či sáček s omotaným vrchním koncem, který vypadá, jako by byl balen ručně. Toto jsou však velmi vzácné výjimky a typy strojů jsou zpravidla vázány dlouhodobou smlouvou. Stroj je vyráběn na zakázku podle přání konečného výrobce, přičemž zákazník – konečný uživatel stroje – si ošetří s výrobcem stroje exkluzivitu na předem určený dohodnutý čas, zejména proto, aby se mu zaplatila investice vložená do vývoje podobného nestandardního zařízení.

SB: Z hygienických důvodů je často zákazníkem požadován přebal sáčku. I tady lze použít různé materiály. Je známo, že na automatizovaných linkách lze zpracovávat širokou materiálovou škálu, která se však liší způsobem zpracování.

J. R.: Lze používat papír, plastové i hliníkové fólie či kompozitní materiály. Nejšetrnější variantu z hlediska životního prostředí představují papírové přebaly. Strany u těchto přebalů nejsou spojeny za pomoci žádné chemie, lepidel apod., spoje je dosaženo pouhým mechanickým zarádlováním na balicím stroji. Takto zhotovené přebaly jsou přirozeně plně recyklovatelné. Tepelně svařitelné přebaly jsou vytvořeny na bázi kompozitních materiálů, tedy papíru s PE či PP vrstvou, eventuálně se používá fólie z BOPP o tloušťce 40 – 60 μm. Papírové přebaly a papírové přebaly vrstvené s PE jsou z hlediska bariérových vlastností, které mají za cíl zabránit ztrátě aromatu, plně srovnatelné. Papír s PE má oproti papíru navíc zvýšenou bariérovou odolnost vůči vlhkosti. Přebaly z BOPP představují kompromis mezi kvalitou a cenou. Výhodou při tomto způsobu balení je určitě nižší finanční náročnost, nevýhodou je vyšší elektrostatický náboj balicího materiálu. V některých případech může být i o něco nižší kvalita svaru vrchního přebalu. Při spojování může dojít k jeho částečné deformaci na jedné straně v závislosti na velikosti balené dávky v sáčku, rychlosti stroje a schopnosti operátora. Materiál se při průchodu strojem zpravidla kroutí, pokud není elektrostatický náboj vhodným uskladněním minimalizován. Méně obvyklým typem přebalu na našem trhu je balení do transparentního (nepotištěného i potištěného) PP nebo BOPP. Další materiálové kombinace představují řešení s hliníkovou fólií či papírem, který je metalicky pokoven hliníkovým pigmentem – jsou samozřejmě finančně náročnější, ovšem zároveň s nejlepšími dosaženými bariérovými výsledky. Určitou alternativou k přebalům z hliníkových materiálů jsou vrstvené typy papírů vrchního přebalu. Jedná se o speciální typy papírů určené k balení čajů, jejichž bariérové vlastnosti, ale bohužel i cena, jsou s hliníkovými přebaly srovnatelné. Z ekologického hlediska je však toto řešení mnohem šetrnější.

SB: U balicích strojů na potraviny jsou pochopitelně jedním z hlavních aspektů, které přispívají ke kvalitnímu zabalení suroviny, zvýšené hygienické požadavky.

J. R.: Pochopitelně. Před vlastním balením probíhá úprava suroviny. U čaje je tato úprava nejčastěji realizována vysokými teplotami. Jako další operace se používají ozařovací procesy či zplynování, kterým se hubí případné živé organismy, které se do suroviny mohly dostat při sklizni, skladování či během přepravy. Vlastní balení probíhá v provozech, které musí zvýšené požadavky na hygienu splňovat. Pokud teď opomenu kvalitu vlastní suroviny, kterou jako výrobci balicích strojů těžko můžeme ovlivnit, kvalita závisí i na procesu balení a na možnostech výrobního zařízení či automatizované linky. Vedle jednodruhových čajů se na našich linkách balí i čaje bylinné či směsné. V těchto čajích má každý komponent jinou hmotnost či velikost. Typickým příkladem jsou drcené šípky, které se pak skládají z kousků povrchu, chloupků i velmi tvrdých zrníček. U takovýchto surovin je nezbytná homogenizace v průběhu celého procesu balení tak, aby byla zachována stejná, rovnoměrná objemová hmotnost a charakter suroviny po celou dobu jejího transportu až do vlastního nálevového sáčku ve formě jedné dávky. Pokud by nebyla provedena kvalitní homogenizace, pak by se z násypky nejprve dávkovaly lehčí formy směsi a konec šarže by obsahoval z valné většiny pouze těžší částečky. Tedy jak se u některých konkurenčně méně zdařilých řešení stává, že ne každý sáček směsného čaje má stejné složení a kvalitu na začátku šarže a na jejím konci….

SB: Dá se obecně říci, že IMA svými stroji pokrývá celou oblast balení čaje, nebo se soustřeďujete pouze na náročnější a tím i samozřejmě kvalitnější způsoby balení?

J. R.: Portfolio našich strojů je určeno všem výrobcům čaje. Vzhledem k tomu, že poskytujeme i poradenské služby, najdeme optimální řešení i pro nejnáročnější klienty. V současnosti zaznamenáváme největší zájem o stroje na balení čajů do dvoukomorových sáčků s nitkou, etiketkou a s teplem svařitelným vrchním přebalem. Trendem jsou nesvařované sáčky, tedy spojované již zmiňovaným rádl
ováním. V nabídce strojů máme i vývojově starší typy na teplem svařované jednokomorové ploché sáčky obdélníkových či kulatých tvarů bez etiketek a bez přebalu. Mezi tyto jednodušší zařízení patří stroje C45 s výkonem 1200 sáčků/min. či C51 s výkonem přes 2000 sáčků/min. Jednokomorové sáčky s nitkou a etiketkou lze vytvářet na strojích C55 či C56, pracovní rychlost těchto strojů se pohybuje okolo 450 sáčků/min. v závislosti na surovině. Sáčky jsou opět tepelně svařovány. Z hlediska homogenizace procesu balení se však hodí spíše pro balení jednosložkových čajů zelených nebo černých. Pro balení do dvoukomorových sáčků s nitkou, etiketkou a vrchním přebalem jsou určeny dobou bezpochyby prověřené stroje základní řady C21 a C23 s mechanickým spojením filtračního papíru a vysokorychlostní stroj IMA C2000 používající teplem svařitelný filtrační papír. I přes náročnost aplikace skládání na dvoukomorový sáček a vytváření vnějšího přebalu dosahuje stroj C2000 stejných výkonů jako stroje na balení do jednokomorového sáčku bez přebalu, tedy opět zhruba 450 sáčků/min. Zatím vývojově nejdokonalejším typem balicích zařízení jsou stroje řady C24 a C27. Opět se jedná o balení do dvoukomorových sáčků s nitkou, etiketkou a přebalem. Tyto stroje disponují naprosto unikátním řešením dvojnásobného šití, tedy uzlíkem je spojen i sáček i etiketka, kde uzlík nahrazuje hliníkové sponky. Rychlost těchto strojů se systémem nejnáročnějšího, ale zároveň hygienicky nejkvalitnějšího balení čaje, se pohybuje od 250 do 350 sáčků/min.
Na všech zmiňovaných typech strojů se zabalený čaj automaticky vkládá do lepenkových skládaček. Podle typu zařízení lze pracovat jak se slepenými krabičkami, tak s pouhými vyseknutými přířezy, které jsou dále kompletovány na našich linkách. Sáčky, etiketky i přebaly mohou mít různé rozměry pro hmotnostně různé dávkování čaje. Čaj se do lepenkových krabiček vkládá v sáčcích nejčastěji v jedné řadě, naše stroje umožňují vkládání po jedné až čtyřech řadách v závislosti na velikosti obalu.

Jana Žižková

     Jaroslav Richter, MBA
vystudoval střední školu se zaměřením na elektrotechniku, absolvoval SEI při ČVUT Praha, obor měření a regulace automatizace, dále New South Wales Business College v Sydney, obor computing a je také absolventem UNYP – obor financial management. Po několikaleté praxi ve strojírenských firmách v ČR i v zahraničí začal pracovat pro italskou firmu IMA a od roku 2007 je ředitelem PTY, s. r. o., což je přímé zastoupení výrobních divizí IMA pro zavádění automatizace v oboru balení potravin na trzích v ČR i SR.