Kovové sudy představují vhodné obaly pro sypké a pevné látky, kapaliny nebo třeba i pro asfalt. Přepravovat se v nich mohou i zvlášť agresivní kapaliny. Informovali jsme se o tom, z čeho se tyto sudy vyrábějí, jaké jsou jejich parametry, a jak se postupuje při jejich repasi?

Kovové sudy je možné rozdělit do dvou skupin. První z nich tvoří sudy s odnímatelným víkem, jejichž součástí je pákový uzávěr. Používají se ke skladování, manipulaci a dopravě především sypkých a pevných látek. Pokud je odnimatelné víko vybaveno odpovídajícím těsněním a sud je schválen dle podmínek ADR (RID), je do něj možné uskladnit také nebezpečné věci podléhající dohodě ADR (RID).
Druhou skupinu tvoří sudy s neodnímatelným víkem (uzávěrem, zátkou), které jsou určeny pro kapaliny. Tyto sudy se dále dělí podle počtu uzávěrů a podle jejich typů, přičemž tradiční výpustný uzávěr představuje tzv. TRI-SURE (trojité jištění). Kromě vypouštění a napouštění mohou uzávěry plnit různé další funkce – např. odplyňování nebo odvzdušňování. Používají se rovněž různé přídavné uzávěry.
Další rozdělení kovových sudů spočívá ve tvaru, který může být válcovitý nebo kónický. Sudy s kónickým tvarem se používají pro menší objemy produktů – od cca 20 l do 110 l. Pro větší objemy jsou pak vhodné standardní válcovité sudy s objemem 210 l. Ale jako všude i zde platí výjimky.

Koroze ubírá na kvalitě
Z hlediska materiálu mohou být kovové sudy vyráběny z hliníku, z černé nebo nerezové oceli. Povrchovou úpravu představuje pozinkování nebo lakování.
Pro chemický a potravinářský průmysl se sudy mohou lakovat dle požadavků zákazníka po vnější i po vnitřní straně. Jedná se o ochrannou povrchovou úpravu znemožňující styk produktu s kovem. Pro balení v kovových sudech se často používá také vnitřní pytel z plastu. Tento způsob je vhodný pro sypké látky, které jsou umístěny v pytli a uloženy v sudu s odnímatelným víkem.
Jaké parametry určují kvalitu sudu? Důležitým parametrem je vzhled kovového sudu, přičemž pochopitelně platí, že na kvalitě ztrácí sud, který podléhá korozi. Význam má rovněž technologie svařování pláště ovlivňující těsnost sudu. Těsnění je nesmírně důležité v případě sudů určených pro kapaliny, zejména pak pro žíraviny nebo těkavé látky.
„Pro zvláště agresivní kapaliny se vyráějíí tzv. kompozitní sudy s plastovou vložkou,“ podotýká Karel Valík, šéf společnosti OBAL CENTRUM a upozorňuje na přídavná zařízení, k nimž patří například záchytné vany k zachycení nebezpečných věcí při případném úniku ze sudu.
„Povrchová úprava však není pokaždé nutná. Například v případě manipulace s asfaltovými výrobky by ztrácela na významu a zbytečně by zvyšovala cenu sudu. Asfalt se totiž přepravuje zpravidla na stavbu a po jeho použití se sud okamžitě zlikviduje,“ doplňuje Karel Valík.

Repase se musí vyplatit
Podle názoru některých odborníků má význam tzv. rekondice (repase) sudů. Po příslušném ošetření se pak sudy vracejí do oběhu a plní funkci vratného obalu. V rámci rekondice dochází k vyčištění sudů, provede se mechanická úprava pláště a povrchová úprava sudu. Následuje vybavení novým víkem, popř. novými zátkami. Repasovaný sud je pak na trhu nabízen o přibližně jednu třetinu levněji než sud nový.
Jindřich Silbernágl, jednatel společnosti EKO – CONTAINER SERVICE, zdůrazňuje, že u plastových sudů neexistují zásadnější technologické problémy, podstatné jsou spíše náklady na čištění, dopravu a manipulaci. Náklady se vždy musí porovnávat s cenou nových obalů a čištění proto musí být efektivní, aby byly pro zákazníka výhodné. U ocelových sudů je situace podstatně složitější, protože repase vyžaduje kvůli korozi ještě energeticky náročné sušení a také složení mycích roztoků musí respektovat materiál sudu. Pokud má ovšem repase zahrnovat i poškozené sudy, přibývá ještě vyrovnání a lakování.
EKO – CONTAINER SERVICE letos plánuje zprovoznit linku pro repasi plastových i ocelových sudů pro přepravu a skladování olejů v Týništi nad Orlicí. V případě ocelových sudů půjde alespoň zpočátku o čištění sudů o objemu 220 litrů. „U menších objemů je totiž cena nového sudu příliš nízká, než aby se repase vyplatila,“ upřesňuje Jindřich Silbernágl.

Sud musí těsnit,
Jedním z výrobců kovových sudů působících v České republice je společnost Greif Czech Republic s výrobním závodem v Ústí nad Labem. Polotovary, z nichž jsou sudy vyráběny, zde vznikají stříháním kovového svitku na příslušné rozměry. Pláště sudů jsou svařeny podélným průběžným odporovým svarem. Dna a víka sudů se k plášťům připojují technologií rotačního tváření za studena. Výrobky s odnímacími víky mají víka připevněna profilovaným svěrným kruhem obvykle vybaveným pákovým uzávěrem (pro sypké a pevné produkty). Existují však i modifikace, kdy je kruh uzavřen šroubovým spojením (pro kapalné látky). Výrobky pro kapalné látky jsou opatřeny většinou dvojicí šroubových uzávěrů sloužících k plnění sudů zákazníkem. Povrchové úpravy firma provádí bezvzduchovým lakováním, takzvaným airless, jednovrstvým stříkáním ohřáté barvy na kovový podklad.
„V případě velkých sudů, určených pro kapaliny s objemem 216,5, litru dochází ke kontrole na těsnost speciálním automatickým testovacím zařízením, které je pomocí helia schopno kusy s případnou netěsností z produkce vytřídit,“ zdůrazňuje Roman Weiss, finanční ředitel společnosti Greif Czech Republic. „Sud musí dokonale těsnit, aby nedošlo k sebemenšímu úniku produktu. Jsou v nich totiž často přepravovány nebezpečné věci.“
Sudy vyráběné v ústeckém závodě splňují požadavky na výrobky přívětivé životnímu prostředí, a to od jejich vzniku přes používání až po ukončení jejich „života“, neboť jsou vyráběny za podpory technologií a procesů produkujících minimum odpadů. Roman Weiss upozorňuje na vysoké užitné vlastnosti při minimální spotřebě materiálů, které mohou být znovu zhodnoceny recyklací obalových odpadů ve 100 % jejich hmotnosti. Kovové sudy jsou v souladu s přísnými kritérii dohody ADR (RID) a jsou určeny pro balení nebezpečného i bezpečného zboží v obalových skupinách II až III, nebo I až III.

Testy prověří spojení všech dílů
Jestliže mají být ocelové sudy použity pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici, letecky nebo námořní či říční lodí, pak musí splňovat požadavky specifikované v ADR/RID/IATA/ IMDG–Code/ADN respektive při přepravě po Rýnu ADNR. Po splnění požadavků jsou sudy označeny kódem obalu začínajícím písmeny ADR nebo RID nebo UN vyraženými, nebo natištěnými na každém sudu. Letecká a námořní přeprava vyžaduje vždy obaly s označením UN. V případě dopravy výhradně po souši jsou obaly často označeny pouze skupinou písmen RID/ADR, aby bylo možné takový obal s nebezpečným zbožím přepravovat v přepravním řetězci železnice–silnice. Testování sudů pro přepravu nebezpečných věcí probíhá také v souladu s RTDG – UN (doporučení pro dopravu nebezpečného zboží). Tento systém lze považovat za globální standard pro přepravu nebezpečného zboží využitelný ve všech kombinacích druhů dopravy.

Kódy obalů jsou prověřené
František Š
oural ze společnosti Greif Czech Republic zdůrazňuje, že sudy musí pro přidělení kódu obalu, bez rozdílu toho zda se jedná o RID, ADR nebo UN, projít důsledným testováním v pověřených zkušebnách. Testování začíná překlápěním, kdy jsou sudy na podlaze převrženy do požadovaného směru. Navazují testy volným pádem při maximálním, předpisy určeném, zatížení. Tento test je určující do jaké obalové skupiny bude obal zařazen. Obalové skupiny jsou ve všech předpisech definovány tři. V ADR a RID do skupin I, II a III, k nimž v kódech obalů se pro označení obalové skupiny používají písmena X, Y, Z. Obalová skupina I./X je podrobena namáháním volným pádem z výšky 180 cm, II./Y z výšky 120 cm a III./Z z 80 cm.
Pro obaly určené k přepravě kapalných produktů je předepsána též tlaková zkouška těsnosti vnitřním (hydraulickým) přetlakem. Důležitým testem je test stohovatelnosti ověřující zda jsou naplněné obaly schopny odolávat zatížení, které je vyvoláno hmotností stejných naplněných obalů do minimální výšky tří metrů. Pro sudy naplněné nebezpečnými látkami směřující do USA je nutné provádět testování vibracemi v souladu s U.S.DOT § 178.608.
„Všechny testy mají za úkol prověřit všechna spojení dílů, z nichž jsou sudy sestaveny. V žádném případě se po namáhání na obalu nesmí objevit netěsnosti, jež by umožnily únik kapalného nebo sypkého produktu z prostoru sudu,“ říká František Šoural a závěrem dodává, že podrobné popisy testování jsou uváděny v předpisech RID a ADR publikovaných ve Sbírce mezinárodních smluv v kapitole 6.1.5 nebo na webových stránkách Ministerstva dopravy ČR.

Václav Podstawka