Plastové sudy se používají k přepravě a skladování sypkých, kusových a pastovitých hmot. Vyrábějí se většinou z materiálu HDPE, méně často pak z PP. Výhoda plastových sudů spočívá mimo jiné v jejich mechanických vlastnostech a v opakovaném použití.

Sudy se v zásadě dělí podle toho, z jakého materiálu byly vyrobeny – např. plast, ocel, hliník nebo lepenka. Další rozdělení můžeme nalézt ve skupenství, resp. konzistenci látek, které jsou v sudech skladovány nebo přepravovány. Sudy s uzávěrem jsou určeny pro kapaliny a sudy s odnímatelným víkem pak pro sypké hmoty.
„Setkáváme se však také s kombinacemi. Některé sudy s odnímatelným víkem lze používat rovněž pro balení nebezpečných kapalin,“ podotýká Karel Valík, šéf společnosti OBAL CENTRUM.

Tmavě modrá barva chrání před sluncem
Plastové sudy jsou vyráběny v několika tvarech. Válcové, které mají dlouholetou historii, se používají zejména k balení kapalin. Kónické sudy jsou vyráběny výhradně v provedení s odnímatelným celým víkem, neboť jen díky tomu jsou stohovatelné, což představuje jednoznačnou výhodu v rámci úspory nákladů na přepravu prázdných sudů a na jejich skladování. Pokud se sudy přepravují či skladují na paletě a jsou zafóliovány, pak je vcelku jedno, zda je jejich tvar kónický nebo válcový. Můžeme se setkat také s různými hybridy, jako jsou sudy (polo)hranaté se zaoblenými hranami.
Podobně jako u plechových sudů mohou být plastové sudy vybaveny odnímatelnými víky s pákovým uzávěrem (velice časté využití) nebo šroubovatelnými víky.
„Existují také např. speciální vzduchotěsná víka. Používají se k balení chemikálií, léků nebo snadno zkazitelných potravin,“ podotýká Karel Valík a dodává, že oba základní druhy vík mají zpravidla možnost plombování.
Plastové sudy se vyrábějí v různých barevných provedeních. V čem spočívá význam barev?
Výhodou transparentních bezbarvých obalů (natural) je dobrá viditelnost zabaleného produktu uvnitř. Bezbarvé sudy mají využití nejčastěji v potravinářském průmyslu. Pro zabarvení sudů určených pro chemický průmysl se již tradičně používá tmavě modrý pigment, který chrání zabalené látky před slunečním zářením. Tyto sudy mívají zpravidla černé víko.
Např. v případě skladování a přepravy léčiv se můžete setkat s bílými sudy vybavenými červeným šroubovacím víkem, vyrábějí se i šedé sudy.
„Někteří velcí odběratelé požadují sudy ve firemních barvách, což však zdaleka není tak rozšířené jako u plechových sudů. Nesetkal jsem se se sudy s logem. Logo ale bývá vyražené např. na plombě,“ říká Karel Valík.
Jako všechny obaly určené k přepravě či skladování nebezpečných věcí musí být i plastové sudy testovány v laboratořích zkušeben. Projdou-li testem úspěšně, obdrží UN kód a jsou způsobilé pro přepravu nebezpečných věcí. Mohou se v nich přepravovat látky uvedené v Dohodě ADR a v předpisech RID, IATA-DGR či IMDG-Code.
„Skutečnost, že sud obdrží UN kód, ještě neznamená, že je v něm možné přepravovat jakoukoli nebezpečnou věc. Pokaždé se musí vycházet ze stupně nebezpečnosti každé balené látky,“ upozorňuje Karel Valík.

Plastové sudy nejsou vhodné pro reklamu
Jak funguje v případě plastových sudů obalové hospodářství a repase? Karel Valík upozorňuje, že význam repase stoupá v souvislosti se zvyšujícími se cenami granulátu HDPE.
„Díky tomu začíná repase nabývat na významu podobně jako u IBC kontejnerů či plechových sudů a podle mého názoru má určitě budoucnost. Řada firem již do takových sudů balí své produkty,“ tvrdí Karel Valík. „Třeba v Polsku se tradičně obchoduje s jakýmkoli second handem, tedy samozřejmě i se sudy.“
Vladimír Hykyš, vedoucí obchodu EKO–CONTAINER SERVICE, vzpomíná: „Když se přibližně před třemi lety skokovým nárůstem ceny oceli zvýšily ceny ocelových sudů na úroveň plastových, reagovali na to naši zákazníci vyšší poptávkou po výrobcích z HDPE. Dnes je například sud z plechu o tloušťce 0,8 milimetru sice stále levnější než plastový, ale cena sudu z 1,2milimetrového plechu již cenu plastového přesahuje.
Z hlediska repase odpadá u plastových sudů oproti ocelovým sudům operace vyrovnávání promáčknutých plechů a přelakování, takže čištění je přirozeně ekonomičtější. Důvodem pro náročnější opravy ocelových sudů je často spíše obchodní než funkční hledisko, protože firmy používají ocelové sudy i kvůli designu.
„Zatímco u plastových sudů existuje jen omezený výběr barev a nemohou podporovat reklamu firmy, ocelové mohou nést firemní barvy s logem. V těchto případech se vyžaduje perfektní nástřik. Pro běžné čištění je proto k dispozici jen omezený počet sudů v bezvadném stavu, tedy bez promáčknutí nebo odřené barvy,“ vysvětluje Vladimír Hykyš a závěrem upozorňuje, že jedinou nevýhodou plastových sudů oproti ocelovým je v podstatě nemožnost výrazného a trvalého firemního označení.

Václav Podstawka
Autor je šéfredaktorem
časopisu NEBEZPEČNÝ NÁKLAD