Akční plán MŽP 2007: zprvu zálohy na PET lahve, později, po vzoru Německa, na jednocestné sklo, plechovky a ostatní plastové láhve, nejnověji skandinávský vzor. Nakonec možná česká třetí nebo čtvrtá cesta.

Jsou plánované zálohy na nevratné (zatím nápojové) obaly všelékem na obalové odpady, na petky v lese či ve škarpách? Nebo jde o zneužití ekologických aktivistů k prosazení zájmů výrobců výkupních automatů? Podívejme se na fakta i mystifikace provázející tuto záležitost.

Mystifikace první: definice pojmu „nápoj“
V návrhu novely zákona o obalech předložené odborné veřejnosti v květnu je k termínu nápoj uvedeno: „Pojem nápoj vychází z § 23 odstavec 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.“ Podívejme se společně, co je v tomto odstavci skutečně uvedeno: „Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.“ Jak z citace vidíme, nejedná se o definici termínu nápoj, ale o definici pojmu pokrm! Je také je potřeba říci, že § 23 a následující upravují podmínky provozování stravovacích služeb. Klasický případ mystifikace, kdy autor počítá s tím, že čtenář si nebude ověřovat pravdivost jeho tvrzení.
Závěrem odstavce konstatování holého faktu: V naší legislativě nápoj definován není. Ale naopak, definici nápoje v prášku náš právní řád zná: Je to homogenní směs, vyrobená ze stanovených surovin, zejména ovocné, zeleninové, rostlinné nebo živočišné suroviny, přírodních nebo náhradních sladidel, medu nebo kombinací některých z uvedených surovin, ve formě prášku, granulí nebo komprimátů, určená k přípravě nealkoholických nápojů rozpuštěním (vyhl. 335/1997 Sb.). Pokud se mluví o zálohách na jednocestné nápojové obaly, co obaly pro nápoje v prášku?

Mystifikace druhá: zlevnění nápojů
MŽP uvádí, že zálohy na nevratné obaly povedou k používání vratných PET lahví a tím se dosáhne nižší ceny nápojů. Obrovské náklady na zavedení nových technologií pro refill PET lahví v řádech desítek miliard korun investic na straně výrobců nápojů jsou jednou ze zásadních překážek. Kvalifikované odhady se kloní k částce 30 mld. Kč v rámci ČR.
Je totiž potřeba si uvědomit, že při změně typu lahve na refill PET se nejedná o pouhou výměnu vyfukovacích forem v lince, ale o komplexní změnu technologie zahrnující i nutné stavební úpravy. Jednak se oddělí výroba samotných refill PET lahví, vyfukování probíhá off-line, s naprosto odlišným časováním během náběhu a po zavedení systému. Zatímco při náběhu jsou nutné skladové kapacity pro obrovské množství prázdných lahví, později postačí vyrovnávací sklad (to je ovšem produkce nových lahví kompenzující ztráty vzniklé nevrácením či poškozením lahví).
Zcela právem je na přední místo kladena bezpečnost potravin. Nápoje jsou řazeny mezi potraviny, a tak výrobci nápojů musí v maximální možné míře garantovat, že v refill PET po vymytí nebudou zbytky nejen mikrobů, ale také žádných toxických látek. Například petroleje, který tam někdo před vrácením lahve přechovával. Proto jsou nezbytné investice a provozní náklady do systému senzorů a doslova čichačů lahví.
Druhou, ještě závažnější překážkou pro zavedení plnění do refill PET lahví je špatná zkušenost Coca-Coly i Pepsi-Coly s vratnými PET lahvemi, kterou již u nás udělaly. Systém se zálohou 10 Kč zkolaboval.
Podle studie Návrh opatření ke zkvalitnění systému vratných nápojových obalů s cílem prevence vzniku (Ing. Jan Slavík, IREAS, Institut pro strukturální politika, o. p. s., 2006), kterou si nechalo vypracovat MŽP, se očekává následující růst ceny nápojů:

balená voda, limonády a sycené nápoje 3,7 %
ovocné a zeleninové šťávy, dětské nápoje 6,8 %
pivo (i nealkoholické) 1,7 %
víno a lihoviny 1,6 %

Mystifikace třetí: zvýšení podílu vratných, opakovaně použitelných obalů pro nápoje
MŽP také předpokládá, že zálohy na nevratné obaly povedou ke zvýšení podílu používání vratných, opakovaně použitelných obalů pro nápoje, a proto navrhuje převzít německý systém záloh. Údaje německého ministerstva životního prostředí BMU (Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit; www.bmu.de) ovšem mluví poněkud jinak:

Vzhledem k tomu, že zálohy ani v Německu nevedly ke zvýšení podílu vratných, opakovaně použitelných obalů na trhu nápojů, těžko lze spoléhat na to, že v ČR tomu bude jinak.

Mystifikace čtvrtá: bottle-to-bottle neexistuje
Již několik let se i v ČR běžně zpracovává recyklát PET získaný z nápojových PET lahví na špičkové technické výrobky. Příkladem je rouno, které se dodává na evropský trh a slouží například k výrobě prostěradel používaných ve zdravotnictví při operacích. Jedním z oceněných obalů v letošním ročníku národní soutěže Obal roku je právě láhev PET vyrobená z recyklátu. Tuto technologii používá společnost Plastic Technologies & Products, s. r. o., v Jílovém u Prahy (PTP). Svým zákazníkům dodává granulát i preformy pro výrobu lahví i dóz pro přímý kontakt s potravinami. Zatímco u nás se jedná o technologický průlom zpracování PET odpadu, technologie bottle-to-bottle jsou řadu let v provozu jak v Evropě, tak v zámoří.

Mystifikace pátá: obalová turistika
Duté obaly, například lahve či plechovky, je ekonomické dopravovat řádově v okruhu 400 km, zatímco plastové fólie či papír snesou i trojnásobnou distribuční vzdálenost, a někdy dokonce i zámořskou přepravu. S přepravou dutého obalu se přepravuje notná dávka vzduchu. Zatímco PET láhev pro opakované použití je řádově čtyřnásobně těžší než jednocestná, u skla je situace vyrovnanější. Rozdíl je kolem 15 % ve prospěch jednocestných obalů. Protože cena kamionu je stejná, čím je „obalový prostředek koncentrovanější“ tím jej můžete dopravovat na větší vzdálenost. Pointa závěrem: pro hromadnou výrobu nápojů se nevratné PET lahve vyfukují až u výrobce nápojů.

Mystifikace šestá: zálohy budou výhodné pro obce
Vyloučení nápojových PET lahví ze systému komunálního tříděného sběru uvítali někteří starostové jako pozitivní krok snižující náklady obce na sběrný systém. Poněkud krátkozraké. Ostatní plasty jim zůstanou a jediná ekonomicky pozitivní komodita vypadne. Tímto krokem by obce přišly řádově o 60 milionů korun ročně.
Tuto situaci si plně uvědomují například obce v Sdružení měst a obcí ČR a návrh MŽP na zálohy odmítají. A ještě něco podstatného: EKO-KOM není hodný strýček, který obcím naděluje. Je to průmysl, jsou to výrobci nápojů, již platí EKO-KOMu peníze, které potom obce dostávají.

Mystifikace sedmá: šetří se suroviny
Systém zálohování alespoň trochu snesitelný pro spotřebitele a zaručující únosnou míru verifikace nezbytně vyžaduje nasazení výkupních automatů. A to zejména v s
upermarketech a v hypermarketech, kterými protéká podstatné množství nápojů v nevratných obalech. A také nutnost nasazení automatů ve sběrových centrech vytvořených pro malé prodejce a stánkaře je bez diskuse.
Má to ovšem svůj rub. Výstupem z výkupních automatů je odpad druhotřídní kvality nevhodný pro další zpracování na kvalitní výrobky, jakými jsou například nové preformy a z nich vyfukované PET lahve. Nízká kvalita je způsobena příměsmi kovů a zalisováním etiket, což eliminuje účinnost flotační separace při zpracování na kvalitní PET fleky, jež jsou výchozí druhotnou surovinou pro výrobu PET granulátu. Hromadným nasazením výkupních automatů po zavedení záloh v Německu se na trhu projevil nedostatek kvalitních PET fleků z ručního třídění, což mělo za důsledek zvýšení ceny této druhotné suroviny a logicky zhoršení pozice vůči panenskému PET. Systém záloh na PET lahve degraduje kvalitu odpadu pro další využití.

Zálohy na nevratné obaly
V podstatě se nabízejí dva základní způsoby: vrátit nevratný obal tam, kde byl nakoupen balený nápoj, nebo způsob podobný současně zavedenému procesu vracení vratných obalů (lahví). Pozor, na rozdíl od vratných opakovaně použitelných obalů (pivní láhve) dochází k podstatné systémové změně – dochází k nakládání s odpadem!
V žádném případě nejde o prostý vztah prodávající – spotřebitel, nejde o prostou výměnu věci a finanční částky. Do hry vstupuje celá řada dalších, na první pohled skrytých subjektů, povinností a nutných opatření.

Kde se nakupuje, tam se vrací
Podívejme se na první, pro spotřebitele nepohodlný způsob vracení tam, kde byl nápoj nakoupen. Prodávající vybírá od spotřebitele zálohu, ovšem musí se vhodným způsobem jistit, že mu budou vráceny pouze použité obaly (spíše snad odpady z obalů) z nápojů u něj zakoupených, neboť za ně musí spotřebiteli vrátit zálohu. Musí se jistit, že mu nebudou vraceny jiné obaly, nakoupené s nápoji jinde. (Kde by vzal peníze na výkup těchto „cizích“ obalů?) Nutnost jištění je nepříjemná pro obě strany. Prodávající musí vydávat stvrzenky (žetony, pokladní bločky apod.), že zálohu přijal. Spotřebitel si musí stvrzenky uschovat, aby při vrácení prázdných obalů mohl doložit, že se jedná právě o tyto již prodávajícím zálohované obaly (viz situace v Německu od začátku roku 2003 do května 2006).
Prodávající se dostává do role osoby nakládající s odpadem. Musí zajistit plnění přísných hygienických požadavků, oddělit toky zboží a toky obalových odpadů. Dále musí zajistit odvoz obalových odpadů a jejich využití. O tyto náklady navýší cenu nápojů pro spotřebitele.

Vrátit lze kdekoli
Spotřebitel ale požaduje pohodlnější řešení: možnost vrátit prázdné nevratné obaly v jakékoli prodejně. Tady se situace značně komplikuje, jak dokládá schéma:
Vzhledem k tomu, že nelze zaručit, aby ten který prodávající vyplatil přesně tolik záloh, kolik od spotřebitelů vybral, je nutné zřídit jakousi vyrovnávající nádrž na peníze, jakýsi zásobník, rezervoár nazvaný clearingové centrum (CC). Tuto nádrž je potřeba naplnit a udržovat hladinu finančních prostředků na provozní výši.

K provozování instituce CC je potřeba prostor (budova), personální obsazení (20 osob + 20 osob na kontrolní činnost, a to vzhledem k rozsáhlé síti maloobchodu a stánkařů), vybavení (hardware a software), režie (topení, telefon, internet).

Technické nároky – označování
Obrana proti podvodům přináší nové a přísné požadavky na označování – trvanlivé s možností strojního čtení s vyloučením podvodu opakovaného načtení. Navíc do procesu vstupuje riziko bariéry volného trhu. Německo pod tlakem EU bylo nuceno zavést celonárodní systém, který provázejí extrémně vysoké nároky na označování s cílem potlačení možnosti falzifikace: certifikované potiskové barvy, certifikační proces výrobců etiket a plechovek (náklady, náklady). Systém řízení odpovídající standardu ISO třídy 9000 je nezbytným minimem. Je ovšem k diskusi, zda nejsou nutná i další zpřísňující opatření analogicky s německými pravidly – sledování toků, pravidelné revize, ostraha apod.

Změnil by se i čárový kód
Předpokládejme, že by se k 1. 1. 2009 spustil zálohový systém. Pro výrobce nápojů to by to znamenalo, že jejich produkty dodávané do distribuce musí být po tomto datu – nazvěme jej bod nula – označeny novým čárovým kódem. Tento krok by byl nezbytný, aby bylo možné sledovat odděleně nápoje se starším datem uvedení do oběhu (bez záloh) a nápoje vedené do oběhu po bodu nula (zálohované obaly).

A co zálohovaný obal?
Stávající systém záloh pro vratné, opakovaně použitelné obaly, nejčastěji pivní lahve, je pro
udržení stability podpořen povinností označit obaly v tomto režimu nápisem Zálohovaný obal (Vyhláška MPO č. 116/2002 Sb.; ČSN 77 0053), na Slovensku pak Návratný obal (Vyhláška MŽP SR č. 5/2003 Zz.). V tuto chvíli zůstává otázka, jak naložit s nápisem ZÁLOHOVANÝ OBAL na zálohovaných „nevratných“ nápojových obalech, nezodpovězena.

podčlánek

Náklady versus convenience
Výše zmíněný finanční tok prostřednictvím CC by mohl fungovat tak, že obchodník by vybíral zálohy při prodeji spotřebiteli, při nákupu nápojů od výrobce nebo z velkoobchodu by obchodník zaplatil výrobcům nebo velkoobchodu zálohy, ty by dále byly transferovány do CC. Někde na pouti od obchodníka do CC by bylo nutné sumu financí odpovídající zálohám navýšit o prostředky spotřebovávané na chod systému (zejména CC). CC by obchodníkovi vyplácelo zálohy, které on vyplatí spotřebiteli, který mu vrací prázdné nevratné obaly.

Náklady systému
 označování obalů (speciální, těžko falšovatelné)
 sběr v maloobchodu (zvýšené nároky na ověřitelnost)
 skladování v maloobchodu
 odvoz z maloobchodu
 využití (recyklace)
 clearingové centrum: pořízení prostor, vybavení hardwarem a softwarem; provoz: zaměstnanci, nájem, energie telekomunikace CC
 označení obalů
 nákup licence na speciální inkousty například od německého DPG nebo vývoj
 audit tiskáren a výrobců obalů doma i v zahraničí (vybudovat síť auditorů)
 přenos informací
 převod peněz

Očekávání
 zvýšení využití (recyklace) odpadů z nápojových obalů – nicméně vzhledem k poptávce Číny po surovinách a nemožnosti kontroly ve smyslu požadavků EU je velmi obtížné odhadnout procento zvýšení a zda k němu s ohledem na dynamický růst ekonomiky Číny vůbec dojde
 ačkoli obalové odpadu představují kolem 70 % komunálního odpadu, zavedení záloh na nápojové obaly zvýši recyklaci komunálních odpadů pouze maximálně o 0,7 %

Rizika
 vzhledem ke značným finančním tokům a na základě dosavadních českých zkušeností velké nebezpečí podvodů – tunelování na různých stupních (CC, maloobchod, velkoobchod ad.). Přes clearingové centrum by protékalo formou záloh zhruba 25 miliard Kč ročně a to by mohlo byt velké pokušení…
 pokles odbytu některých sektorů průmyslu (a to i zdánlivě nesouvisících – plechové konzervy)
 znevýhodnění malých obchodů vůči maloobchodním řetězcům (poměr nutných i
nvestic vůči obratu)
 zvýšení poplatků za domovní odpad

Proč (ne)?
Česká republika plní požadavky EU na recyklaci přímo excelentně. Poslední novela evropské obalové směrnice ukládá s ohledem na vyjednané přechodné období recyklovat odpady z plastových obalů ve výši 22,5 % v roce 2012 a v témže roce dosáhnout celkového využití obalových odpadů ve výši 60 %. Již nyní, jak plyne z monitoringu v roce 2005, plní ČR požadavky EU, které by měla plnit až v roce 2012 v těchto sledovaných cílech.

Plnění požadavků na recyklaci v ČR

Zdroje:
Position of the Czech Republic on the draft Directive of the European Parlament and of the Councilamending Directive 94/62/EC on packaging and packaging waste

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

MŽP ČR, tisková zpráva z 30. 5. 2006: „Česká republika dosáhla v roce 2005 výborných výsledků v oblasti recyklace obalů a obalového odpadu“

Proč umrtvovat prostředky?
Navrhovaným systémem může protéci přibližně 2,5 mld. obalů jednocestných (vratných a nevratných) pro nápoje ročně. Při záloze 10 Kč (a možná z motivačních důvodů bude navržena ještě vyšší) to představuje řádově 25 mld. korun. Jedná se o finance, které jsou umrtveny a které by bylo účelné vynaložit zejména v dlouhodobém pohledu užitečněji, například do podpory vědy a vzdělání.
Výše deklarované pozitivní výsledky – ČR je druhá nejlepší v Evropě v recyklaci plastů – stojí průmysl a spotřebitele nemalé prostředky. Stále se z vynakládaných prostředků zahušťuje síť separovaného sběru. Je proti logice vytrhnout část proudu obalových odpadů a budovat separátní kanály pro nový způsob přes obchody. Není racionální důvod nabourávat fungující systém a zavádět změnu bez ohledu na výše uvedená fakta.

Třídění musí být pohodlné a výhodné
Jedním z aktuálních požadavků na obaly je „convenience“, zajištění pohodlného otevření či znovuotevírání obalů: easy-open víčka, peel-off víčka a víčkovací fólie, kolejničky atd.
V tomto duchu je vedena i kampaň pro tříděný sběr obalových odpadů. Zahustit síť barevných kontejnerů a popelnic co nejvíce, zkrátit vzdálenosti k těmto popelnicím pro motivaci separovaného sběru obyvateli. K tomu je potřeba financí. Jedním z podstatných toků je i zajištění zákonné povinnosti zpětného odběru a využití obalových odpadů prostřednictvím AOS EKO-KOM.
Historické zkušenosti ukazují, že maximální míry třídění se dosáhne až poté, co budou barevné popelnice umístěny všude tam, kde máme zatím popelnice pro směsný odpad, a ekonomické stimuly budou nastaveny natolik účinně, že se vyplatí třídit. K tomu jsou zapotřebí další finance a ne odsátí stávajících finančních toků a rozbourání systému zavedením záloh, které podobně jako v Německu odkloní důležitou část obalových odpadů a na ně vázané finanční toky.

Vlado Volek

Box 1: Co by podléhalo zálohování?
Zálohy na nevratné obaly (ve výši 10 Kč) se uvalí na veškeré prodejní obaly o objemu od 0,1 do tří litrů vyjma PE sáčků, stojacích sáčků (doypacků) a nápojových kartonů pro níže uvedené výrobky:

 pivo, nealkoholické pivo a nápoje obsahující pivo;
 minerální, pramenité, stolní, léčivé vody;
 sycené a nesycené nealko nápoje, ovocné a zeleninové džusy a nektary;
 nápoje obsahující alespoň 50 % mléka a jiné mléčné nápoje;
 dietní nápoje s výjimkou těch, které jsou používány pro intenzivní tvorbu svalů;
 míchané alkoholické nápoje obsahující méně než 15 % alkoholu;
 míchané alkoholické nápoje obsahující méně než 50 % vína.

Box 2: Příliš mnoho otazníků
Investice maloobchodu by bylo nezbytné vložit do strojního vybavení na automatický výkup označených (nepoškozených) vyprázdněných nevratných obalů. Jak ošetřit verifikace? Povinným vybavením těmito stroji? U večerek a podobně malých prodejen by probíhal sběr do pytlů, které by byly po zapečetění odesílány do sběrných center vybavených výkupními automaty. Tedy: náklady na zřízení a provoz center, náklady na dopravu pytlů s nepoškozenými vykoupenými obaly, investice maloobchodu do opatření na oddělení toků zboží a obalových odpadů.
Obalové odpady se budou u obchodníků shromažďovat a ti musí zajistit jejich odvoz na další zpracování. Je vůbec českými obchodníky akceptovatelná tato cesta s nároky na prostory, personál a finance? Bude znamenat konec prodeje nápojů v trafikách?