RFID podporuje nejen flexibilitu a tvořivost ve výrobě, ale zvyšuje také stále spolehlivost kontroly kvality a zpětné sledování celého výrobního procesu v reálném čase. RFID čipy natištěné na primárním balení by byly v současné chvíli nejvýhodnějším řešení z hlediska nákladů, jsou ale stále ještě pro všechna průmyslová odvětví pouhou vizí, jak zjistil německý odborný časopis PackReport na nedávném zasedání o problematice RFID v Berlíně.
Nahradit jeden identifikační systém jiným nic nevyřeší. „Musíme přesně rozpoznat a přizpůsobit obchodní procesy, abychom z toho něco vytěžili,“ těmito slovy zahájil Herbert Wegmann, vedoucí obchodního úseku firmy Factory Automation Sensors při Siemens AG, zasedání o radiofrekvenční identifikaci (RFID) v Berlíně. Siemens pracuje přes 20 let na technologiích RFID a nainstaloval na celém světě za tuto dobu téměř 250 tisíc těchto systémů k bezdotekové výměně informací prostřednictvím rádiových frekvencí mezi transpondérem (angl. tag) neboli etiketou s čipem, čtecí a zapisovací jednotkou a databankou. Především v komplexních procesech s malými, individuálními výrobními šaržemi může RFID zvýšit flexibilitu a produktivitu výroby.
V továrně Siemensu v Amberku například vyrábějí elektronické obvody pro motory a zařízení v přibližně 35 000 variantách pro celý svět. Více než 15 let je jejich plně automatická výroba podporována RFID systémem firmy Siemens typu MOBYI. Každý přístroj, který jde do výroby, je namontován na plastikový nosič, který byl předtím opatřen etiketou s přepisovatelným paměťovým čipem o 8 kB. Na něm jsou uloženy individuální výrobní specifikace. Po každém z 60 pracovních kroků se data přečtou a porovnají s předepsanými hodnotami. „Úspěšnost přečtených hodnot se blíží 100 %,“ opisuje Holger Schönherr, vedoucí iniciativy Auto-ID ve výrobním oddělení Automation & Drives. Rekonstrukce výrobny na RFID stála necelých 150 tisíc eur. To je podle výpočtů firmy Siemens asi o 35 tis. eur více, než kolik by stálo řešení s čárovým kódem. Na základě zvýšené rychlosti a kapacity zařízení se podle informací vedení firmy tato investice vrátila již za dva roky.
S RFID ze stáje přímo na pánev
Ne vždy ovšem stojí v popředí zlepšení procesů a produktivity. RFID může pomáhat také při kontrole kvality a zpětném sledování výrobků během celého procesu výroby. O tom svědčí příklad potravinového koncernu ze Španělska, Grupo Leche Pascual. Firma se sídlem v Madridu a s 15 zpracovatelskými centry po celé zemi a více než čtyřmi tisíci zaměstnanci zásobuje asi osm milionů španělských domácností více než 180 tisíci druhy produktů od mléčných výrobků, šťáv, cereálií, minerálních vod až po vejce. Do jejich portfolia patří též pasterizovaná tekutá vejce i mražené výrobky, jako např. tortily.
Celá cesta zpracování těchto výrobků ze stáje přes chladicí vůz až po hotovou omeletu je od začátku roku 2006 kontrolována RFID.
Etiketou ovšem není označeno každé vejce. Výchozím bodem kontroly RFID jsou v drůbežárně smluvní farmy ruční vozíky, na kterých se převážejí kartony s vejci. Další zastávkou je nákladní vůz vybavený třemi čtecími anténami na RFID a mikropočítačem s řídicím softwarem. Během transportu se automaticky zapisují data důležitá pro kvalitu, jako je teplota, případné zastávky a otevírání dveří, a současně se přes GPRS, původně speciální rádiový systém pro balíkové firmy, a SMS přenášejí do řídicího systému firmy. Při příjezdu se data ještě jednou porovnají a následně se vozíky převezou přes váhu. Váha a množství se zde automaticky přenesou do systému SAP kvůli zaúčtování. Poté se dodávka přiřadí k odpovídající výrobní šarži. Další porovnávání dat probíhá přes osm výroben španělských omelet až do chladírny.
Investice, která se rychle vyplatila
Přednosti použití RFID jsou nasnadě: „Splňujeme přísné normy EU pro potraviny, máme přehled o celém dodavatelském úseku a vyhýbáme se prostojům díky kontrole v reálném čase,“ říká Alberto Sanz Rojo, šéf vývoje koncernu Grupo Leche Pascal. Již teď se ukazuje měřitelná úspora nákladů: od zavedení kontrolního systému se už neztratil žádný vozík. Dříve se muselo za rok odepsat až 2000 vozíků za 700 euro/kus, dodává Sanz.
red. (převzato z časopisu PackReport)
Box: Kdy budou etikety RFID tisknutelné v rolích?
Pro masové použití na jednorázových výrobcích jsou zatím čipy RFID za 15 až 30 centů za kus příliš drahé. To by se mohlo brzy změnit. Inovativní firmy, jako např. Poly IC z Fürthu, joint venture Siemensu a Leonard Kurz, pracují na tom, aby se dala elektronika tisknout. Cílem je tisk etiket RFID v rolích. Firma si představuje např. jogurtový kelímek, který nejenže na kase zapípá správnou cenu, ale také na displeji zobrazí datum spotřeby. „Ve velkých sériích lze dosáhnout ceny jeden cent za etiketu,“ říká generální manažer Poly IC Wolfgang Mildner. Prvotním cílem je cena 10 centů za kus. První úspěšné testy proběhly v roce 2006. Start výroby etiket pro jednoduchá zařízení je plánován na rok 2007.