O globálním oteplování se mluví již delší dobu, ale v posledních letech je můžeme pocítit i v našich zeměpisných šířkách doslova na vlastní kůži. Jedni z mála (kromě jedinců, kteří léto pod třicet stupňů neuznávají), jimž horko vyhovuje, jsou dodavatelé nápojů a firmy zajišťující logistiku a prodej jejich zboží.
Pro lyžaře začíná sezona v listopadu a končí v březnu, fotbalisté ji mají od srpna do června. Nápoje jdou na odbyt především mezi květnem a zářím. Pokud je navíc teplo, prodeje nealkoholických nápojů a piva dosahují rekordních výšek. Otevírají se tradiční zahrádky, pivní stany a kiosky. Pije se zkrátka všude a české konzumenty v tomto směru vydatně podporují turisté. Na pěších zónách měst, na hudebních festivalech, koupalištích či v kempech. Je horko a lidé mají žízeň.
Sluneční svit zvyšuje chuť
Rekordní objem prodeje piva v České republice ovlivnilo ve 2. čtvrtletí 2007 počasí. Po teplé zimě začala „pivovarnická sezona“ již v dubnu, který byl nadmíru teplým měsícem, hlásí zástupci Plzeňského Prazdroje a podotýkají, že konzumaci piva nejvíce podporuje dlouhodobý sluneční svit – nejlépe deset hodin denně. Teplota by neměla klesnout pod 18 °C a zároveň by neměla překročit maximum 30 °C. Srážky, zejména přes den, mají na spotřebu piva negativní vliv. Ve druhém čtvrtletí letošního roku prodal Plzeňský Prazdroj na tuzemském trhu 2,4 milionu hektolitrů piva. Rostl prodej všech značek, přičemž rekordní růst zaznamenal například Velkopopovický Kozel – plných 22 procent. Své místo si díky propracované distribuci nachází nové speciální polotmavé a tmavé pivo MASTER (čepuje se v téměř tisícovce restaurací), jehož se za necelých deset týdnů prodalo již více než 2300 hektolitrů.
Na spotřebě piva se v teplých měsících významně podepisují tzv. sezonní provozovny (kiosky, stánky, letní restaurace v kempech a podobná zařízení sezonního charakteru).
„Plzeňský Prazdroj dodává pivo každoročně do více než 1000 takových míst, zejména kolem vodních ploch. Nejvýkonnější provozovny tohoto typu prodají až 150 hektolitrů piva za měsíc,“ říká Jaromír Žáček, manažer trade marketingu Plzeňského Prazdroje, a doplňuje, že meziročně stoupl počet sezonních provozoven v létě 2007 o téměř 20 procent.
Kde se v létě vypije více piva? Poměr spotřeby v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku se během měsíců příliš nemění, což je dáno i tím, že turisticky atraktivní jsou všechny regiony. K přesunům však dochází mezi velkými městy a oblastmi, kde lidé v létě odpočívají.
„Velká města se vylidňují a turisté ve vrcholné letní sezoně nejezdí v takovém počtu jako v květnu a červnu či v září. Spotřeba piva se tudíž ,přesouvá‘ za hranice aglomerací a větších měst. Roste tam, kde lidé tráví volno či dovolenou,“ vysvětluje Jaromír Žáček.
Kdo by hádal, že se v létě se vypije více „desítky“, měl by pravdu. Narůstá podíl výčepních piv oproti ležákům. Podle údajů Plzeňského Prazdroje se tento poměr mění ze zimních 68 : 32 na letních 74 : 26 (bez ohledu na počasí). Jakmile se teplota přehoupne přes 25 stupňů, spotřebitelé upřednostňují piva výčepní.
Nápor na logistiku
Jak propracovaný systém distribuce piva společnosti Plzeňský Prazdroj funguje? Ze tří pivovarů putuje pivo nejprve do jednoho ze třinácti obchodně-distribučních center (ODC). Tuto přepravu zajišťuje více než sto kamionů. Z obchodně-distribučních center k zákazníkům pivo rozváží dalších 400 menších nákladních vozidel v barvách Pilsner Urquell. Po České republice je navíc v létě v neustálém pohybu 22 autocisteren s objemem 50 až 70 hl, které dovážejí nepasterované pivo do jedné ze 400 tzv. tankoven.
V centrálním dispečinku Plzeňského Prazdroje v Nošovicích se denně vyřizuje více než 6000 objednávek. Brány pivovarů opouštějí každý den stovky vozidel: z pivovaru Velké Popovice až 100 nákladních vozů, z pivovaru Radegast 160, a z největšího českého pivovaru v Plzni dokonce 300 automobilů.
Zájem o velké sudy
Podívejme se nyní, jaká balení jsou favority v teplých měsících. Odborníci tvrdí, že v létě roste zájem o všechny druhy balení:
Sud:
Co do objemu prodávaných sudů roste zájem o „půlky“ (50 litrů) tam, kde jsou jinak během roku dodávány „třicítky“. Na „letním“ nárůstu prodejů sudového piva o přibližně 70 procent se podepisují do velké míry sezonní provozovny a rozšíření stávajících prostor o zahrádky.
Cisterny a tanky:
„Po České republice se v létě 2007 neustále pohybuje 22 autocisteren a v nich přibližně 1500 hl piva z pivovarů Plzeňského Prazdroje směřujícího do našich největších a nejznámějších pivnic,“ uvádí Jaromír Žáček. Prazdroj začal s velkým úspěchem instalovat do menších pivnic také 5 hl tanky, aby i v letních měsících, kdy se kapacity hospod rozrůstají o zahrádky, bylo pivo servírováno konečnému spotřebiteli v maximální kvalitě. Investice do menších tanků se pozitivně odrazila v růstu objemu takto prodávaného piva. Například objem piva Pilsner Urquell z tanků narostl o 24 procent, přitom to nebylo na úkor prodejů piva sudového.
Lahvové pivo:
Lahvové pivo kopíruje v nárůstech prodejů celkový růst trhu v létě. Zajímavostí je značka Radegast, která v létě dosahuje až dvojnásobného zvýšení prodejů v lahvích. Vysvětlení může spočívat v množství sezonních provozoven v turisticky lákavé oblasti Beskyd.
Plechovky:
Toto balení je považováno za typicky „dovolenkové“, protože zájem o ně roste právě v létě. Nejvíce narůstá s ohledem na dovolené a cesty do zahraničí prodej Radegastu Birell v plechovkách. Oproti chladným měsícům se jedná o více než dvojnásobek. Ostatní značky Plzeňského Prazdroje rostou v letních měsících v průměru o 90 procent vzhledem k celkovému prodeji 30 000 hektolitrů piva „v plechu“ měsíčně.
Třísměnný provoz není výjimkou
V letní sezoně se pochopitelně nepije pouze pivo. Zvýšená poptávka se týká rovněž např. limonád a také v tomto případě si dodavatelé a firmy, které jim zajišťují logistiku nápojů, na nedostatek práce rozhodně stěžovat nemohou. Např. společnost Lorenc Logistic vybudovala nový sklad sloužící pro skladování rychloobrátkového zboží – limonád společnosti Klimo Klatovy. Ta vyrábí ve svém závodě ochucené i neochucené nápoje privátní značky o objemu 2 l. Nápoje jsou baleny v PET lahvích a uloženy na EUR paletách obalených strečovou fólií způsobem vyhovujícím bezpečnostním předpisům silničního provozu.
Regálové systémy, které do skladu dodala firma Stow ČR, dosahují desetimetrové výšky, přičemž poslední zakládací pole se nachází v osmi metrech. Vše je přizpůsobeno nejefektnějšímu využití skladové plochy a splnění požadavků klienta na uskladnění zboží na 10 000 paletách. Zavedením čárového kódu se podařilo dosáhnout optimalizace při zaskladňování a vyskladňování zboží, u nějž zákazník klade velký důraz na datum exspirace. Rovněž se podařilo dosáhnout velkých časových úspor při manipulaci se zbožím, protože veškeré pokyny skladníci obdrží v terminálech umístěných přímo na zakládacích vozících. Součástí služeb zajišťovaných pro
Klimo Klatovy je skladování, doprava z výrobní
linky firmy Klimo do skladu
společnosti Lorenc Logistic, doprava ze skladu k zákazníkům firmy Klimo v rámci České republiky, Slovenska a Maďarska, vedení a správa paletového konta. Lorenc Logistic vede evidenci palet vůči jednotlivým dopravcům, drží pojistnou zásobu prázdných palet, které jsou dodávány přímo na výrobní linku, a současně palety opravuje tak, aby vyhovovaly požadavkům ze strany výrobce a normám pro EUR palety.
„Pro dosažení maximální flexibility je v období sezony sklad společnosti Lorenc Logistic ve třísměnném provozu otevřen nonstop a v období mimo sezonu od šesti do 22 hodin,“ vysvětluje Václav Lorenc ze společnosti Lorenc Logistic a podotýká, že v sezonním období je ve skladu zaplněn vzhledem k vysoké obrátkovosti „jen“ prostor o objemu 7000 až 8000 EUR palet. Denní návoz a vývoz přitom dosahuje přibližně 600 až 750 EUR palet se zbožím. V období mimo sezonu je sklad zaplněn z 98 procent, přičemž denní návoz i vývoz se pohybuje v rozmezí 300 až 400 EUR palet.
„Z výše uvedených dat tedy vyplývá, že v sezonním období nárůst výroby dosahuje 50 procent,“ dodává na závěr Václav Lorenc.
Václav Podstawka