říká ředitelka prodeje a marketingu, Vetropack Moravia Glass

Jak ukazují výzkumy, spotřeba nealkoholických nápojů celosvětově stále roste. Existují však rozdíly nejen regionální, ale také rozdíly mezi jednotlivými druhy nápojů. Čísla renomovaných společností (Canadean, Incoma Research) dokazují, že výrobci nealkoholických nápojů se mohou radovat z trvale rostoucích požadavků trhů především ve východní Evropě. Nejvyšší koeficient růstu pak vykazují nesycené vody, nápoje a nektary na bázi ovocných šťáv, ledové čaje a energetické nápoje. Z tohoto boomu mají samozřejmě prospěch také výrobci obalů. O vývoji a novinkách v oblasti balení nápojů jsme hovořili s ředitelkou prodeje a marketingu společnosti Vetropack Moravia Glass Danou Švejcarovou.

Svět balení: Jaké aktuální trendy lze vysledovat v balení nápojů?
Dana Švejcarová: Zcela zřejmý je trend k vylehčování skleněných obalů. Vzhledem ke konkurenčním materiálům a logistickým nákladům se stává odlehčené sklo nutností. Vetropack Moravia Glass dokázal například řadu vratných lahví vylehčit řádově o desítky procent jejich původní hmotnosti. Naopak někteří výrobci lihovin a vína požadují těžší a robustnější obal, a to z důvodů technologických i z důvodu určité image výrobku.
Patrná je také snaha o individuální design, který odpovídá potřebě odlišit se a upoutat. Rozšířili jsme tedy barevnou škálu skla, protože barevné sklo je nejen atraktivní, ale poskytuje obsahu i ochranu před působením světla. Nejlepší ochranu poskytují barvy tmavé, zejména hnědá a také odstín cuvée, který je speciálně určen pro kvalitní vína. Módní je sklo ve světle modrých odstínech. Prosazuje se v segmentu minerálek a stolních vod, protože podtrhuje přírodní charakter produktu. Na domácím trhu je zatím využila KOFOLA pro vodu Rajec nebo Karlovarské minerální vody pro Aquilu. Na Slovensku se do těchto lahví stáčí minerální voda Budiš a Kláštorná.
Stále častěji přicházejí ke slovu speciální designérské úpravy, jako je sítotisk, průhledná etiketa No-Label-Look, skleněný reliéf a smrštitelná fólie sleeve.

SB: Podle údajů obalových statistik jsou obalovým materiálem s největší dynamikou růstu plasty. Jejich spotřeba roste o 50 % rychleji, než jaký je průměr spotřeby ostatních obalových materiálů. Jak je tomu v segmentu balení nápojů?
D. Š.: Trendy lze vypozorovat z našich prodejů. Zatímco segmenty piva, vína i tvrdého alkoholu zůstaly doménou skleněných lahví, minerální vody si spotřebitelé v obchodech většinou kupují v obalech z plastu. Přesto i v oblasti nealkoholických nápojů získává sklo ztracené pozice a obsazuje i zcela nové části trhu. Produkci Vetropack Moravia Glass z větší části tvoří právě skleněné obaly na nejrůznější nápoje. A konkrétně prodeje lahví na nealkoholické nápoje Vetropack Moravia Glass neustále rostou.
V běžných obchodních sítích převládá balení nealko do PET obalů a nápojových kartonů. Je přinejmenším zarážející, že i v lokalitách s dobrou kvalitou pitné vody nakupují spotřebitelé velké objemy balených nápojů. V gastronomii je poměr výrazně odlišný. Zejména tam, kde se provozovatel zabývá i estetickým vzhledem svého podniku a úrovní kultury stolování. Navíc v tomto případě je skleněný obal i jakousi hygienickou pojistkou pro konzumenta. Nedochází k nekontrolované manipulaci s velkými PET obaly a otevírá se vždy čerstvý nápoj ze skla – nejlépe přímo na stole před konzumentem.

SB: Jaké postavení má na dnešním obalovém trhu skleněný obal?
D. Š.: Skleněný obal většinou volí výrobci, kteří chtějí zdůraznit kvalitu a výjimečnost produktu. Výzkumné studie potvrzují, že o nákupech až z 80 % rozhodují emociální motivy a 60 % nákupů není vůbec plánováno. Proto je tak důležité, aby výrobek zapůsobil obalem, designem a vhodnou prezentací. A sklo zde nabízí významnou vlastnost: umožňuje pohled dovnitř na samotný produkt a vzbuzuje tak důvěru a pocit kvality.
Sklo v konkurenci ostatních obalových materiálů, jak již bylo řečeno, navíc vyniká tím, že obsah dokáže dokonale chránit.

SB: O jaké druhy obalů pro nealkoholické nápoje je v současnosti největší zájem?
D. Š.: Největší návrat skleněných lahví hlásí především restaurace a bary, v nichž se vypije kolem 40 % nealkoholických nápojů. Jedná se tedy především o lahve v objemu do 330 ml. Zcela jistě tento trend souvisí s orientací spotřebitele na kvalitu. Jednoznačný návrat ke skleněným lahvím v oblasti pohostinství očekává i Svaz výrobců nealkoholických nápojů.
Zajímavou roli v českých restauracích sehrály džusy Cappy společnosti Coca-Cola v lahvičkách ze sklárny Vetropack Moravia Glass, které se staly hitem a záhy získaly čtvrtinu gastronomického trhu.
V gastronomii se dnes čtvrtina džusů již prodává ve skle. Ještě lépe jsou na tom kolové nápoje, toniky a ostatní sycené nápoje, které v restauracích z více než 40 % najdeme ve skle, a suverénně vedou stolní a minerální vody se zhruba 52% podílem skleněných obalů. Zvyšování spotřeby u vod tomuto trendu bude napomáhat.

SB: Jaké druhy novinek uvádí vaše společnost na trh?
D. Š.: V minulých letech se ve Vetropacku konstruovaly a vyráběly například nové lahve pro společnost Karlovarské minerální vody – Mattoni podle slavného Pininfariny nebo nové lahve Coca-Cola a Fanta či Rajec pro společnost Kofola. V roce 2006 jsme vyvinuli v objemu 250 ml lahev na minerální vodu Kropla Beskidu pro polský trh, také lahev Mineral water pro polskou Coca-Colu nebo sadu lahví v objemech 250 – 750 ml Szentkirályi pro Maďarsko. Poslední jmenované obdržely i cenu Obal roku 2006. Ve spolupráci s našimi zákazníky jsme připravovali řadu projektů. Ke sklu pro novou řadu nealko nápojů se vrací letos například Tečovická sodovkárna. Další nové lahve budou v nejbližším období uváděny na trh a spotřebitelé budou mít možnost se s nimi v krátké době seznámit.

SB: Děkujeme za informace.
Ladislava Caisová

Box: Ing. Dana Švejcarová

je absolventkou VŠCHT Praha. Několik let pracovaa na pozici ředitelky českého zastoupení výrobce kancelářské techniky s mateřským závodem v Japonsku. Ve funkci ředitelky marketingu a prodeje Vetropack Moravia Glass působí od roku 2002. Je zodpovědná za řízení obchodních aktivit sklárny Kyjov a sklárny Němšová na trzích v ČR a SR a dále za exportní aktivity zejména v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a státech bývalé Ruské federace.