Většina současné produkce mléka a ovocných džusů se plní do vrstvených kartonových obalů. Další část jejich produkce zaplní stolní vína, polévky, omáčky, oleje či dresinky. Nápojové kartony tedy nejsou ve srovnání s ostatními obalovými materiály žádnou popelkou. A o své se hlásí i další potravinářské produkty, např. typu müsli.

Kompozita neboli vrstvené obaly
Vrstvené kartonové obaly na tekuté produkty se dnes vyrábějí převážně v aseptickém provedení, tzn. že obal kromě kartonu obsahuje hliníkovou fólii a obvykle několik vrstev PE. Neaseptické kartony hliníkovou fólii neobsahují, mohou se použít pro pasterované produkty.
Aseptické kartony (obvykle potištěné flexotiskem) jsou oboustranně potaženy PE, ve vnitřní vrstvě se PE spojuje s hliníkem, a protože ten nesmí přijít do přímého styku s potravinou, u nejběžnějších typů obalů, tj. např. Tetra Brick Aseptic, je na hliníku nanesena ještě dvouvrstva PE.
Počet vrstev a jejich tloušťka jsou tedy ovlivněny použitím obalu (např. u Tetra Recart se na vrstvu používá i PP). Zůstaňme však u Tetra Brick Aseptic – tento šestivrstvý obal je velice lehký, váží něco přes 25 g, je silně hygienický a dlouhodobou spotřebu zajišťuje jeho materiálové složení v kombinaci s ošetřením mléka metodou UHT. Obal šetří i náklady na energie, obsah není potřeba skladovat v chladicích zařízeních. Není tedy divu, že obliba a tím i spotřeba těchto obalů stále stoupá. V ČR se začaly masově produkovat v 90. letech a dnes se podle odhadu u nás ročně spotřebuje přes 15 tisíc tun nápojových kartonů. A touto vzrůstající spotřebou začal problém s jeho recyklací.

Projekt sběru a recyklace nápojových kartonů
Zajímavostí je, že tento projekt byl zpočátku iniciovaný samotnými výrobci vrstvených kartonů. Nositelem projektu, který začal již na podzim 2002, je AOS EKO-KOM, a. s. Projekt vychází ze zákonné povinnosti původců obalů týkající se zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů. Jeho cílem byla v počáteční fázi rovněž snaha o ověření možnosti přímé recyklace v ČR. Pro úplnost je třeba dodat, že recyklací nápojových kartonů se z popudu výrobců začali o pár let dříve zabývat v Nové Pace, kde byla nainstalována linka na zpracování těchto odpadů. Zpracování bylo realizováno tzv. suchou cestou. Za teploty přibližně 200 oC se odpad v podobě drti lisoval do desek s minimální kolísavostí tloušťky. Po téměř dvouletém zkušebním provozu vlivem konstrukčních závad na lince a finančních problémů společnosti byl tento projekt ukončen. Přesto myšlenka suché cesty zpracování nezanikla.

Suchá cesta – hlavně pro stavebnictví
Jednou z novinek ve stavebních izolačních materiálech jsou desky Flexibuild, které jsou vyráběny právě z nápojových kartonů. Proces zpracování se v ČR zatím realizuje na jediné výrobní lince v Hrušovanech u Brna. Slisované vrstvené obaly se drtí na malé fragmenty na drticím zařízení, následuje jejich rovnoměrné rozsypání do formy a lisování za působení teploty a tlaku. Při působení tlaku a teploty dochází k prolisování materiálu a díky roztavenému PE ke spojení vláken s fólií. Mezi takovéto dvě desky se obvykle jako izolant přidává pěnový polystyren (EPS). Desky jsou svým vzhledem podobné sádrokartonu, a některé vlastnosti mají dokonce lepší – nižší nasáklivost a hmotnost, vyšší pevnost, houževnatost a pružnost. Výrobce je dodává v různých tloušťkách s různou úpravou. Z těchto desek je možno vytvořit celý systém stavebních prvků – izolační a obkladové desky či samonosné panely pro různé typy příček i jiných konstrukcí.

Mokrá cesta v papírnách
Z hlediska objemu zpracování recyklátu se více používá tzv. mokrá cesta zpracování, která směřuje k opětovnému získání papírového vlákna.
Do projektu AOS EKO KOM byly zpočátku zapojeni dva zpracovatelé – papírny v Žimrovicích a v Bělé pod Bezdězem. V současnosti se touto problematikou důsledněji zabývají již pouze v Papírnách Bělé pod Bezdězem, a. s., s cílem ověřit možnosti rozvláknění vrstvených kartonů a použití papírového vlákna k výrobě kvalitních skládačkových kartonů.

Jana Žižková

Box: Obal s tradicí
První nápojový karton se objevil na trhu již před více než 60 lety. Jednalo se o čtyřboký kompozitní obal Tetra Pak a byl vyvinut stejnojmennou švédskou firmou, aby byl posléze nahrazen mnohem praktičtějším hranolovým tvarem Tetra Brik. Dnes jsou již na trhu další konstrukční modifikace – Tetra Top, Tetra Rex, Tetra Prizma, Tetra Square, Tetra Recart – a výčet by mohl ještě dále pokračovat. Ani výrobce Tetra Pak není dávno jediným, kdo se zabývá produkcí nápojových kartonů. Na našem trhu má vedle společnosti Tetra Pak nezanedbatelný objemový podíl firma SIG Combibloc a Elopak s kartony typu Pure Pak. V globálnějším měřítku je firem mnohem více – Dasi, Servac, Zupack, Blockpack a další.