Již několik let vedou odborné kruhy s ohledem na stále proklamovanou ochranu životního prostředí diskuse o vhodnosti využití biodegradovatelných plastů pro obaly na nápoje a tekutiny vůbec. Prozatím nepříliš úspěšně, neboť relativně mladé téma zatím nemělo ani po technické stránce příliš velkou naději na reálné využití v praxi.

V současné době nejčastěji používané nápojové lahve z PLA (polylaktyl acetát) jsou natolik stabilní, že by mohly být v širokém měřítku ve výrobnách nápojů úspěšně využívány. V Německu a ve Velké Británii se již tyto lahve objevují, a sice s dovětkem „kompostovatelné“.
Nemluví se však již o tom, že v běžném zahradním kompostu je tato metoda prakticky neproveditelná. Nedostatečná příprava na vstup těchto obalů na trh vedla k masivní kritice spotřebitelské i obchodní veřejnosti a k celkovému znejistění spotřebitelů, kteří převážně odevzdávají tyto PLA lahve do žlutých sběrných kontejnerů, respektive do sběrných nádob na PET či na kombinované obaly. Tím se tento cenný obalový odpad nežádoucím způsobem znečisťuje a celkově znehodnocuje! To pak v konečném důsledku vede k problémům v dalším zpracování plastových obalů i PLA samotného.

Nejen vyrábět, ale i likvidovat
A tak se naskýtá otázka, zda zavedení bio nápojů do PLA lahví s nepovede k nechtěnému neúspěchu na trhu, jako to kolem roku 1998 postihlo firmu Danone, která plnila nové biojogurty do PLA kelímků. Místo očekávaného rozšíření tohoto balení na další obdobné produkty z Německa a Rakouska do dalších teritorií musel tehdy výrobce relativně brzy tento druh balení stáhnout z trhu díky nedořešení dalšího zacházení, sběru a zhodnocení obalového odpadu.
Tyto produkty vyvolaly dokonce silnou vlnu nevole i u spotřebitelů, kteří jinak ekologické obaly přijímají vstřícně. Obrat samozřejmě též rapidně klesl.
Proč k tomu došlo? Idea – biopotraviny do biodegradabilních obalů – zaujala široké spektrum spotřebitelské veřejnosti, ale nedostatečně propracovaná strategie informací pro zákazníky vedla k nepochopení a k následnému odmítnutí těchto výrobků, zvláště když se odpad měl odevzdávat do žlutých kontejnerů s plastovými obalovými odpady a ne kompostovat doma.

Není kompostování jako kompostování
Nikdo totiž nestihl spotřebitelům včas vysvětlit, že se jedná o průmyslový způsob kompostování a že je k němu zapotřebí teploty až kolem 50 – 60 OC a vysoké vzdušné vlhkosti. A i když jsou podmínky zcela ideální, odbourávání takto ošetřeného PLA odpadu trvá nejméně 45 – 75 dní (platí pro fólie a lahve).
I přes tyto omezující faktory mají výrobky z PLA v oblasti obalů značný potenciál užití zcela jistě před sebou. Zpracovatelnost PLA je nyní již velmi dobrá, a i pokud se týká transparentnosti (průhlednosti), mohou PLA lahve směle konkurovat i PET lahvím.

Zpracování bez problémů, vlastnosti odlišné
Odborníci, kteří se zabývají výrobou zařízení na tváření PET lahví a PET preforem, konstatují, že s tvářením PLA na stávajících strojích nemají žádné zásadní problémy, a to jak ve způsobu tváření liso-vstřikem, tak ve vyfukovací technologii.
I přes velmi příznivou transparentnost (průhlednost) PLA lahví jsou některé vlastnosti, které je třeba bezesporu dořešit. K nevýhodám biologicky odbouratelných materiálů patří kromě jiného jejich horší bariérové vlastnosti. Tento nedostatek vede především k tomu, že nápoje a tekutiny do nich naplněné nedosahují tak vysoké trvanlivosti jako při plnění do PET obalů. Zato jsou
PLA lahve již dnes ideálním obalem pro nesycené čerstvé nápoje, které jsou určeny k rychlé spotřebě.
Životní prostředí v rovnováze
S přihlédnutím k tomu, že surovina PLA je vytvořena na bázi kukuřičného škrobu, tedy obnovitelného zdroje, je další celosvětové zvyšování obsahu oxidu uhličitého v ovzduší,
způsobené při procesu kompostování (skleníkový efekt), dostatečně kompenzováno tvorbou většího množství kyslíku při růstu obnovitelného zdroje – kukuřice na polích hnojených přirozenou organickou hmotou kompostu z PLA obalů. Bilance kyslík – oxid uhličitý
se tak vzájemně vyrovnává.

Boris Růžička
(zpracováno podle zahraničních materiálů)