Stand up pouches (SUP), doy packs neboli též již zdomácnělý český název stojací sáčky či podle základního tvaru složeného dna W-sáčky – to vše jsou dnes užívané názvy pro flexibilní typ sáčků s prolamovaným dnem. A tento typ obalů se zvláště v oblasti tekutých produktů začíná stávat pomalu, ale jistě fenoménem doby.

Přitom se rozhodně nejedná o typ supernového obalu. První byly vyvinuty již v šedesátých letech dvacátého století. Jejich boom však začal na americkém trhu až v devadesátých letech. V současnosti dynamický rozvoj pokračuje, kromě USA se tyto obaly těší velké oblibě i na asijských trzích, zvláště v Japonsku. Posledních pár let doplňuje nezanedbatelným procentem i obalovou produkci v Evropě. Prognózy ukazují, že obliba stojacích sáčků bude dále narůstat.

Méně materiálu, více bariérových vlastností
Hmotnost sáčku je obvykle vzhledem k hmotnosti náplně téměř zanedbatelná. To právě vedlo k rozšířenému použití a ke zvýšení konkurenceschopnosti sáčků ve srovnání s tzv. tradičními obaly ze skla či plechu. Hmotnostně sáček zaujímá v průměru pouze 10 % hmotnosti plechovky, a dokonce jen 3 – 5 % váhy skleněné láhve při stejném objemu náplně. To samozřejmě představuje značnou úsporu materiálu nejen při vlastní výrobě, ale co je pro spotřebitele důležitější – při manipulaci, dopravě atd. V neposlední řadě je třeba zmínit i výhodu spojenou s nízkou hmotností obalu představující úspory v poplatku za sběr a odvoz tříděných odpadů ( u nás zajišťováno duálním systémem v rámci EKO KOM). A vzhledem k tomu, že se jako materiály používají hlavně koextruzně vrstvené lamináty ( jejich jednotlivé tloušťky se obvykle pohybují v desítkách, maximálně ve stovkách mikronů ), je bonusem u těchto typů nízkohmotnostních obalů jejich vysoká bariérová schopnost.

Mnohostranné fólie mají široký záběr
Škála používaných materiálů je skutečně široká. Jejich výběr závisí na požadavcích na bariérové vlastnosti obalu, způsoby plnění či na době trvanlivosti produktu. Také využití stojacích sáčků je velmi rozsáhlé.
V potravinářské oblasti se jedná hlavně o ovocné šťávy, dresinky, kečupy, polevy, omáčky, ale i mléčné produkty. V poslední době se dokonce oblast použití rozšířila i o vína, využití je i v oblasti sušených a instantních produktů, např. kávy. Širokou doménu tvoří i nepotravinářské oblasti – tekuté šampony, mýdla, prací prostředky či aviváže. Zde mají W-sáčky dokonce dvojí využití – buď jako primární obal, nebo jako obal sekundární v podobě náhradní náplně. Populární jsou i v oblasti doplňkových potravin pro domácí zvířata.
Požadavky na materiál lze shrnout takřka univerzálně. Podle požadavků zákazníka lze tyto sáčky vyrábět z fólií, které zajišťují dokonalou bariéru vůči mastnotě, ztrátě aromatu, UV záření a vlhkosti. Současně jsou fólie často používány i pro produkty upravované sterilizací či pasterizací, tzn. že jsou rezistentní vůči teplotě 120 oC i více. Rozsah použití je prostě u tohoto typu obalů, který byl původně určen pouze pro tekuté produkty, velmi široký. Lze shrnout, že se jedná o oblast od primárního a sekundárního běžného spotřebitelského balení až ke sterilizačním sáčkům s bariérovou ochranou v kombinaci s Al či EVOH.

Kombinace materiálů podle požadavků
Na základě výše uvedeného je jasné, že používaných materiálů je nepřeberně mnoho. Zde si uvedeme jen ty nejobvyklejší. Pokud zákazník balí produkt, který neklade zvýšené požadavky na bariérové vlastnosti, lze používat fólie typu PE/PP, PE/PE, PE/OPP nebo PP/OPP. Za středně bariérové se považují fólie typu PE/PET či PP/PET. Eventuálně OPA/PE, který má oproti uvedeným kombinacím vyšší mechanickou stabilitu a i lepší bariéru vůči pronikání vzduchu. Zvláště zvýšená stabilita materiálu vede k jeho použití pro větší objemy sáčků – vždyť W-sáčky nejsou pouze v malých objemech okolo 50 – 500 ml, se kterými se setkáváme nejčastěji, jejich objemy se mohou pohybovat ke čtyřem litrům. Někteří výrobci však nabízejí i objemy téměř 10 litrů.
Na požadavek vysoce bariérových fólií reagují výrobci nabídkou integrovaných bariérových metalizovaných fólií v kombinaci s plasty. Např. PET/Al/PE či PET/PET – SiOx/PE. Pro sterilizační proces a zvýšenou trvanlivost se osvědčila kombinace PET/Al/OPA/PP. Je třeba podotknout, že vedle vývoje nových typů laminátů se nezastavuje ani vývoj v procesu plnění. Trendem je upřednostňování tzv. suché sterilizace, bez použití vodní páry. Sterilizace se děje za pomoci plynu H2O2, její výhodou je, že je tedy omezena či zcela vyloučena kondenzace.

Design s akcentem na grafiku
U stojacích sáčků hraje kromě ochranné funkce další hlavní roli funkce estetická. Výrobce se nemusí omezovat pouze na klasický typ obdélníku. Na trh stále více pronikají i netradiční tvary, které využívají různých typů křivek, oblouků, zkosení apod. U některých typů sáčků se lze setkat s tvary, které svým obrysem kopírují tvar obrazu. Jedná se zvláště o produkty, které jsou zaměřeny na děti či domácí mazlíčky. Zde není výjimkou ani tvar ryby (dětské pěny), kočky (krmivo) či zjednodušený obrys profilu obličeje či láhve (nápoje).
Výjimečnost designu však nespočívá jen v konstrukci, ale především v grafickém zpracování. Sáčky lze samozřejmě dodávat i bez potisku, ale nepoměrně větší část produkce je potištěná a u většiny z nich se jedná o graficky náročné vícebarevné celoplošné potisky. Tisk je vzhledem k používanému materiálu realizován hlavně flexotiskem a hlubotiskem.
Jak již bylo řečeno, jedná se většinou o celoplošný potisk, často však s průhledným okénkem do obsahu sáčku. Ve světě se rozšiřuje i nabídka grafiky na plně transparentních sáčcích. Opačný trend je naopak ještě větší zvýraznění a zviditelnění obalu. Tohoto efektu lze dosáhnout použitím metalizovaných fólií, ražebních fólií či fólií s holografickými efekty, často se jedná i o vícenásobnou kombinaci těchto prvků. Rozšiřuje se i nabídka perleťových efektů (např. společnost Mondi používá speciální pearl effect ink).

Uzavírání nabízí řadu možností
I ve způsobech uzavírání sáčků je vykazována vysoká variabilita. Stand up pouches, to už dávno nejsou jen zakulacené či ostré rohy, které si spotřebitel odstřihuje nůžkami. Výrobci vybavují sáčky nástřihy pro snadné odtrhnutí, uzavíratelnými zipy, trhacím proužkem či odtrhávací perforací (ta bývá většinou vytvořena laserovou technologií, aby nebyla narušena neprodyšnost obalu). Otvírání a uzavírání bývá často usnadněno přímo uzávěrem. Nejčastěji se používají šroubovací plastové uzávěry. Uzávěr bývá opatřen odtrhovacím proužkem či pojistnou membránkou. Výhoda uzávěru je v jeho opakovaném použití. Uzávěr dále může být doplněn u některých typů produktu o rozprašovač, vypouštěcí ventilek nebo nasazenou výlevku.
Zajímavé řešení uzavírání na trhu představuje sp
olečnost Pep up nejen pro produkty používané na nealkoholické nápoje. Jedná se o sáčky ve tvaru láhve s korunkovým uzávěrem – ten je zde pochopitelně pouze graficky ztvárněn. Po odtržení v neperforovaném kroužku musí spotřebitel sáček po objemu stisknout, teprve pak může dojít k vyprazdňování. Naopak i u odtrženého sáčku otočeného otevřením směrem dolů bez stisknutí v celém objemu nehrozí vytečení džusu. Toto řešení je výhodné zvláště pro děti či cestování.

Konvenience při manipulaci
Kromě uzávěrů se sáčky pro spotřebitele zatraktivňují i dalšími prvky, které vesměs plní funkci manipulační a odnosnou. Jedná se o různé konstrukce odnosných rukojetí – v podobě průseků se svarem či držadel naplněných vzduchem. Nechybí tvarová rozmanitost úchytů pro držení či klasická odnosná ucha nad zipovým uzávěrem – ano, doména stand up pouches se rozšiřuje i do oblasti stand up bags. Sáčky bývají často také opatřeny různými otvory pro zavěšení, dnes je nejvíce rozšířena podoba tzv. eurozávěsů. Zvláště u dětských nápojů nesmí chybět místo pro brčko, které často bývá také na sáčcích upevněno.

Výroba a plnění v mezinárodním kontextu
Výroba a plnění do sáčků probíhá nejčastěji na horizontálních in-line automatech, existují však i další způsoby. Linky obsahují odvíjecí zařízení pro fólii, která se svařuje do podoby hadice. Dále zde lze nalézt skládací a spojovací jednotku (opět svařování) a dělicí zařízení. Hotové sáčky jsou otevírány, plněny a následně uzavírány (např. opět svarem). I v ČR je hned několik výrobců strojních zařízení na tyto typy sáčků. Z těch větších je to např. zastoupení společnosti Alpack, Ecolean (na našem trhu známý sáček na mléko) či Velteco. Z dalších světových výrobců lze zmínit např. firmu HPC machines, která na svých strojích vyrábí např. líbivé sáčky na energetické nápoje Blue Dragon. Zajímavé koncepty nabízí i anglická Clinton Packaging Limited či španělský Mespack. K větším výrobcům strojů náleží vedle již zmíněných i Enflex, Volpack a Anger. Na asijských trzích expanduje japonská společnost Totani Corporation či korejský Aekyung.

Trendy směřují k úsporám a vyšší kvalitě
Produkce sáčků s prolamovaným dnem rozhodně poroste i do budoucna, a to zvláště na evropských trzích včetně českého. Trendem je snižování tloušťky vrstev při zachování stávajících mechanických a bariérových vlastností. Pro další rozšiřování produkce hraje hlavní roli vysoká konstrukční i objemová variabilita produktu. Z hlediska marketingu jsou zde velké možnosti v grafické úpravě a vysoce kvalitním potisku. Jak dokazuje už nynější vývoj, stojací sáčky lze používat pro nejrůznější typy výrobků, i když většinu těchto produktů budou nadále tvořit zřejmě nápoje a tekuté zboží.

Jana Žižková