Jednorázové obaly z plastů se i nadále těší velké pozornosti. Jsou lehké, přizpůsobivé, dají se libovolně tvarovat, lze s nimi snadno manipulovat a díky svým bariérovým vlastnostem jsou schopny zachovat potřebnou kvalitu balených potravin i nápojů. Vzhledem k vývoji ceny ropy na světových trzích vstupují stále zřetelněji do popředí zájmu evropských výrobců obalů i jejich zákazníků také biologické plasty. Pokud v Evropě dosahuje celková spotřeba plastů za rok 48,5 mil. tun, jsou biologické plasty se současným objemem spotřeby 0,05 mil. tuny zatím zanedbatelné. Přesto je třeba si všimnout, že se jejich podíl v meziročním srovnání 2005 –2006 zdvojnásobil.
Obchodní řetězce ve Velké Británii, Itálii, Švýcarsku či Nizozemsku již obaly z bioplastů používají, a to zejména pro balení čerstvého zboží. Vyrábějí se z nich však i nápojové lahve, misky a kelímky a obchodní společnosti tímto balením podporují své marketingové záměry. Překážkou jejich úspěchu může být vyšší cena, horší bariérové vlastnosti či poplatky za likvidaci, nejsou-li prokazatelně kompostovatelné.
Menší spotřebu materiálu a více bariérových vlastností nabízí výrobcům nápojů nový druh obalu, který u nás zdomácněl pod názvem stojací sáček. Stává se doménou nejen balení ovocných šťáv a mléčných výrobků, ale v poslední době se rozšířil i do oblasti vín, sušených instantních produktů či drogerie.
Výrobci obalů ze skla, plechu či kartonů reagují na nápor plastů novými technologickými, marketingovými a dalšími „in“ nástroji. S jakou vynalézavostí a úspěchem, o tom informují srpnové stránky Světa balení.