Obalový institut SYBA uspořádal počátkem března další seminář, tentokrát o vývoji požadavků na obaly pro přímý kontakt s potravinami. Obsah akce celkem vystihl její podtitul: Správná výrobní praxe, zkoušky, migrace, atesty, prohlášení.

Vlado Volek z Obalového institutu SYBA nejprve nastínil současnou situaci v této oblasti. Kritizoval návrh zákona o zákazu BPA (bisfenolu A) v potravinářských obalech – podle něj nebyla rizika této látky dostatečně prokázána. Nejasnosti jsou podle jeho mínění v určování celkových migračních limitů pro vícevrstvé obaly. Na závěr svého vystoupení nechal kolovat čínský plastový tank coby obal na bonbony, který je v Evropě v prodeji a s unijními předpisy si očividně hlavu neláme.

Neftalátová změkčovadla na postupu
Jaroslav Dobiáš (VŠCHT Praha) mluvil o bezpečnosti polymerních obalů potravin s neftalátovými, ale i ftalátovými změkčovadly, používanými zejména v PVC, těsnících hmotách a tiskových barvách. Změkčovadla jsou přídavné látky zlepšující plasticitu polymerních materiálů zvýšením pohyblivosti molekul. Měly by obsahovat polární i nepolární skupiny – ty první zvyšují retenci v polymeru, ty druhé zeslabují vazby mezi makromolekulami a zvyšují tak pružnost. Dnes je známo asi 500 změkčovadel, zhruba 50–100 používáno komerčně a 80–90 % produkce změkčovadel je určeno pro aplikaci v PVC. Nejpoužívanějšími jsou estery kyseliny ftalové (ftaláty), které tvoří asi 70 % změkčovadel kromě isoftalátů a tereftalátů, které jsou přitom běžně řazeny k neftalátovým změkčovadlům. Problémem ftalátů je jejich akumulace v životním prostředí a negativní vliv na zdraví. Proto je snaha nahradit je neftalátovými změkčovadly.
Mezi ně patří zejména estery alifatických dikarboxylových kyselin, benzoáty, citráty, fosfátová a polymerní (polyesterová) změkčovadla, trimelitáty, epoxidová a sekundární změkčovadla, estery cyklohexandikarboxylových kyselin, tereftaláty a isoftaláty, změkčovadla na bázi triglyceridů a acetoglyceridy. Mají různé výhody a nevýhody: například citráty mají vyšší tepelnou stabilitu a lze je použít i do průtažných fólií, jejich nevýhodami jsou ale vyšší cena, vyšší migrace a horší čirost fólií. Epoxyestery PVC zlepšují tepelnou stabilitu PVC, ale jejich nevýhodou je možnost uvolňování například delší expozicí slunečními paprsky. Fosfátová změkčovadla působí jako retardátory hoření, což je jejich hlavní výhodou oproti ftalátům, jsou také vhodná pro nízké teploty, mají dobrou UV stabilitu a nízkou úroveň migrace. Polymerní změkčovadla se používají typicky tam, kde žádoucí nízká migrace, mají ovšem horší zpracovatelnost měkčeného polymeru. Sekundární změkčovadla (většinou je tvoří chlorované parafiny) jsou určena pro umocnění účinku změkčovadel primárně v kombinaci s nimi.
Aplikace změkčovadel je regulována nařízením Evropské komise č. 10/2011, která zmírnila požadavky na ftaláty (!). Migrace neftalátových změkčovadel do netučných simulantů je ale obecně velmi nízká, pozor je třeba dát na migraci ESBO z těsnění konzervových víček, zatím ale není pro tvrzení rizikovosti degradačních produktů z nich dostatek údajů. Problémem může být přenos „nepovolených“ změkčovadel z potisků, respektive vnějších vrstev obalu.

Hygienické audity SVP
Milada Syčová z Regionálního úradu národního zdravotníctva v Popradu mluvila o auditech zavedení Správné výrobní praxe (SVP) u výrobců obalových materiálů podle čl. 3 nařízení EP a Rady č. 1935/2004, upřesněného nařízením Komise (ES) č. 2023/2006 o SVP materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, které začalo platit v polovině roku 2008. Oproti normám ISO, které jsou zaměřeny zejména na standardy výroby samotné, je SVP zaměřena na účel použití výrobku. Počet těchto auditů se na Slovensku pohybuje v desítkách ročně. Pokud audit najde nedostatky, může jít podle závažnosti buď o pozorování, nesystémovou neshodu, nebo systémovou neshodu (nesplnění legislativy). Hodnocení popisuje dokumentování, uplatnění a účinnost systému SVP v provozu. Výsledné hodnocení je čtyřstupňové: bezpečný (A), bezpečný s připomínkami (B), podmíněně bezpečný (C) a nebezpečný (D), k čemuž Milada Syčová uvedla několik příkladů.

Zmatky ve zpřísněných pravidlech migrace
Věra Vilímková z Institutu pro testování a certifikaci Zlín hovořila o zkušenostech s hodnocením výrobků a materiálů podle nařízení EU 10/2011 (PIM) o materiálech a předmětech z plastů určených ke styku s potravinami. Institut se zabývá posuzováním shody autorizovanou a notifikovanou osobou, certifikací, kalibrací, technickou normalizací a soudněznaleckou činností, přičemž zdejší laboratoř analytické chemie a mikrobiologie zkoumá mj. bezpečnost výrobků pro kontakt s potravinami.
Od začátku příštího roku začnou platit nová pravidla pro ověřování specifické a celkové migrace, do té doby je sice ještě možné prokazovat shodu se starými potravinovými simulanty podle původních migračních podmínek, odběratelé ale již často požadují splnění nových pravidel. Následovat bude přechodné období, které potrvá do konce roku 2015, kdy začnou nové podmínky platit i pro výrobky již certifikované podle starých podmínek. Nové podmínky ovšem narážejí na problémy: například informace o obsahu látek (monomerů či aditiv) je poskytována výrobcem pouze na základě smlouvy o utajení, u těkavých látek neomezených specifickým migračním limitem není výrobce povinen sdělovat informace vůbec. Mnohé limity byly zpřísněny, přičemž při kombinaci specifických a celkových migračních podmínek není výpočet jednoznačný. Přísnější limity (pro ND látky 0,01 místo 0,02 mg/kg) navíc není například v případě akrylonitrilu SAN či ABS schopen splnit prakticky žádný výrobce.
Věra Vilímková rovněž upozornila na nebezpečné recykláty, u nichž obvykle chybí nebo je nedostatečně podrobné prohlášení o shodě s unijním seznamem. Tyto recykláty, obvykle z východní Asie, mají tmavou, většinou černou barvu, nejednoznačné FTIR spektrum, velké XRF spektrum kovů a obecně vyšší počet aditiv, přítomny jsou zdravotně nebezpečné polybromované zpomalovače hoření.

Příklady z Chemosvitu
Marián Polák z Chemosvitu Svit představil tuto slovenskou společnost vyvážející čtyři pětiny produkce zejména na vyspělé západní trhy a její nové materiály pro výrobu potravin. Jedním ze zajímavých výrobků společnosti z poslední doby je luxusní balení chipsů do fólie s leskle matným efektem, dříve dosažitelným jen na monofólii se studeným svarem cold seal. Teď je v balení využita laminovaná fólie s jednou stranou potištěnou a druhou s nánosem laku s výrazně matným efektem „paper look, paper touch“ (vzhled a dotyk papíru). Použity byly laminovaná koextrudovaná PP fólie a koextrudovaná metalizovaná fólie Extrafan KXM. Obal je potisknutelný až desetibarvovým hlubotiskem.
Slané krekry TUC belgického výrobce Kraft Foods balí ve Svitu do znovu uzavíratelného obalu (trend k jeho používání můžeme pozorovat například i u čokolád Milka). Vrchní tenká PES fólie
s vysokou tepelnou odolností umožňuje nastavit na balicím stroji vyšší teplotu bez tepelné deformace svarů v místě kontaktu čelistí, spodní bílá OPP fólie má ultranízkou teplotou svařování. Původně se pro tuto aplikaci standardně používala drahá lakovaná bílá OPP fólie, která byla nahrazena lacinější nelakovanou bílou OPP fólií, přičemž nízkoteplotně svařitelný lak byl nahrazen extruzní vrstvou svařitelnou stejně dobře při nízkých teplotách. Přilnavost tisku byla vylepšena nánosem speciálního primeru. Fólie může být potištěna až desetibarevně, hlubotisk mezi vrstvami je chráněn proti poškrábání a poškození v místě svaru. Nemusí zde tisknout bílou, tu tvoří spodní fólie. To umožňuje vyšší tiskové rychlosti a vede ke snížení množství zbytkových rozpouštědel po tisku, což má příznivý vliv na soudržnost vrstev obalu. Opakované otevírání a uzavírání zajišťuje mechanický výsek na fólii s přelepením průhlednou etiketou.

Značení bez ketonů
Na závěr semináře byla představena nová inkjetová tiskárna markem-imaje 9232 s inovovanou nerezovou jednotryskovou tiskovou hlavu s ultraflexibilním teflonovým kabelem. Rychlost se zvýšila oproti předchůdkyni o pětinu na velmi rychlých 6,6 m/s. Spotřeba ředidla činí jen 2,5 ml/hod. (při 20 °C u inkoustu na etanolové bázi) a tiskárna může používat i nové ekologičtější bezketonové inkousty s dobrým poměrem cena/výkon. Z jednoho litru inkoustu lze vytisknout až 90 milionů 32bodových znaků tryskou o průměru 65 mikronů. Servisní interval u většiny inkoustů byl prodloužen na 18 měsíců nebo 10 000 hodin (co nastane dříve) pro filtry a 10 000 hodin pro pumpu. Spotřeba elektrické energie činí 60 VA. Novinkou je barevný dotykový 7’’ displej. Čtyři pětiny tiskárny tvoří recyklovatelné materiály. Důležité části mohou být vyměněny samostatně bez nutnosti výměny celých složených bloků (např. kabel, tryska, pumpa).

Jasno?
Mezi sedmi desítkami účastníků měly značné zastoupení krajské hygienické stanice, do jejichž působnosti patří dohled nad kvalitou výroby i distribuce obalů pro potraviny z pohledu dodržování hygienických podmínek a správné výrobní praxe. V mnoha otázkách si díky semináři udělali jasno, několik jich zůstává otevřených – ne však vinou přednášejících.

Miroslav Dočkal