Pro zušlechťování povrchu zejména exkluzivních obalů jsou dnes ve stále větší míře využívány tzv. efektové pigmenty. Skládají se z minerálního slídového nebo synteticky vyrobeného jádra (šupinky) s nízkým indexem lomu světla obaleného jednou nebo více vrstvami oxidů kovů s vysokým indexem lomu. Efektu je docíleno specifickým lomem a odrazem okolního světla na střídajících se vrstvách látek s rozdílným indexem jeho lomu.

Pigmenty jsou polotransparentní a lze je využít v pojivech barev na vodní, rozpouštědlové i UV bázi. Různá tloušťka vrstev oxidů kovů a velikost částic pak vedou k rozdílné barvě, lesku a krytí. Pro dosažení optimálního efektu musí být koncentrace pigmentu přizpůsobena tloušťce vrstvy barvy. Čím jsou částice pigmentu větší, tím více se mění vzhled – od jemného saténového efektu po nápadný třpytivý lesk – a klesá krytí.
Velikost plochy částeček může činit 5–200 μm, jejich tloušťka 0,1–0,5 μm. Pro efekt je podstatná i barva tiskového substrátu: například modrá, která je na bílém pozadí viditelná jen v úhlu přímého odrazu, ve všech ostatních úhlech světle žlutá kvůli difuznímu rozptylu žlutého světla je na tmavém podkladu intenzivně modrá. Nerovný povrch přitom světlo rozptyluje a oslabuje efekt.
Krycí barvy musí být vždy pod vrstvou s efektovými pigmenty, jinak by došlo ke ztrátě perleťového efektu. Jestliže je efektový pigment stejného tónu jako barva podtisku, zesiluje se perleťový třpyt, naopak volba odlišného tónu vede ke kontrastnímu efektu. Povrch s nanesenými efektovými pigmenty lze zpracovávat dalšími tiskovými technologiemi, studenou i horkou ražbou a laminací. Efekt lze ještě zlepšit hlazením (kalandrováním), a to nejvíce u textilu. Ke grafickému návrhu aplikace pigmentů lze použít například speciální barevný vzorník tištěných archů Color Compendium, kde jsou procesní barvy v definovaném rastru kombinovány s efektovými pigmenty. Publikaci vydala firma Merck a nabízí ji vydavatelství Rhein-Main-Distributions.

Aplikace v sítotisku, flexotisku a ofsetu
Tónování barev s efektovými pigmenty, nejlépe lazurními barvami, rozšiřuje škálu efektů. V sítotisku je možné maximálně do 3 % podílu barviva. Barvy s efektovými pigmenty někdy pomaleji schnou, případně je potřeba mírně zvýšit teplotu sušení. Při použití efektových pigmentů ve vícebarevném tisku plochým sítem „mokré do mokrého“ se doporučuje sušit tisk po každé barvě, aby dříve nanesená barva neulpěla na následujícím sítu. Maximálního efektu je dosaženo s 8–15% koncentrací pigmentu v barvě, nejlépe s transparentním pojivem. Z pigmentu a části pojiva se nejprve připraví pasta a nechá se několik hodin stát – tento postup optimalizuje rozmíchání pigmentu, snižuje prašnost a zamezuje nežádoucím změnám viskozity barvy. Před tiskem je potřeba barvu s efektovým pigmentem promíchat. V sítotisku se pigmenty nejčastěji používají v potisku samolepicích etiket, textilu, ale také lepenky, fólií a dalších materiálů. K aplikaci by měla být použita monofilová síta, aby nedošlo k zanesení síta během tisku, velikost otvorů síta by měla být obecně 1,5–2,5krát větší než největší pigmentové částice. Pokud jde o stěrky, doporučeny jsou obdélníkové klínové s tvrdostí 60–70 stupňů Shore.
Při tónování barev s efektovými pigmenty může být ve flexotisku a v ofsetu použito v závislosti na krytí maximálně 20 % barviva. Při použití hlazeného a natíraného papíru či fólie, na nichž je efekt pigmentů obecně největší, by měla viskozita barvy ve flexotisku činit 40–60 vteřin u barev ředitelných vodou. Hrubší podklady, jako jsou lepenky včetně vlnitých, vyžadují nižší viskozitu (25–35 vteřin). Barvy s efektovými pigmenty lze využít u všech aniloxových válců, nejlepší jsou ale laserově gravírované válce s keramickým povrchem. Dobrého přenosu pigmentu a krytí dosahují například fotopolymerní desky duPont Cyrel (HOF, PLS, UVB) a BASF Nyloflex (FAH, FAR).
Před aplikací je barvu (lak) potřeba promíchat křídlovým míchadlem. Při použití s vodou ředitelnými barvami (laky) je vhodná viskozita od 35 vteřin, v UV lacích 55–60 vteřin. U ofsetu je vhodné komorové lakovací zařízení s raklí. Pigmenty lze v lakovacích zařízeních přenášet také v rastrech: autotypickým 21 linek/cm (pokrytí nesmí být menší než 30 %, aby tisk neměl nerovnoměrné okraje, naopak při pokrytí nad 80 % se výsledek neliší od 100% rastru) nebo frekvenčně modulovaným. Vývoj nových typů rastrových válců, například ART (aniloxová reverzní technologie) zlepšuje přenos pigmentu, a tak usnadňuje jejich rastrové použití. Volba správného leptaného válce závisí na poměru mezi velikostí částice, počtem linek rastru a nanášeným objemem.
Dobrý přenos pigmentu a krytí vykazují například fotopolymerní desky BASF (Nylocoat Gold A116 a Seal F116) nebo duPont (Cyrel CL2 a CL4, FAH, FAR). Aby se zabránilo roztřepení okrajů tisku, doporučuje se přidat k fotopolymerním deskám obrysová vodítka.

Podkladové vrstvy a novinky Mercku
Spodní vrstvu oxidu kovu s vysokým indexem lomu tvoří v pigmentech obvykle TiO₂, Fe₂O₃ nebo jejich kombinace (ta se používá zejména u zlaté, béžové a stříbřitě šedé). Transparentní substrát s laminární strukturou a nižším indexem lomu pak zejména slída (perleťový efekt, relativní kryvost), ale i SiO₂ (barevná proměnlivost, prolínání barev), Al₂O₃ v závislosti na krytí (třpyt, sytost barvy) nebo Ca-Al borosilikát (transparentnost, třpytivost).
Například společnost Merck vyrábí pigmentové řady Iriodin (stříbřitě bílé pigmenty s perleťovým leskem, interferenční s duhovými efekty a zlaté/bronzové či měděné pigmenty, vše na slídě), Biflair (krystalický perleťově lesklý pigment na BiOCl), Miraval (transparentní stříbřitě bílé a interferenční pigmenty s barevným třpytem, vše na Ca-Al borosilikátu), Xirallic (třpytivé pigmenty s vysokou barevnou sytostí na Al₂O₃), Colorstream (barevně proměnlivé pigmenty na SiO₂).
Novinkou je řada Pyrisma s osmi jemně lesklými pigmenty s nejvyšší sytostí interferenčních barevných odstínů na slídovém podkladu. Nedávno byla dále doplněna třemi novými odstíny: Magenta, Indigo a Turquoise. Mísením sousedních odstínů lze vytvořit množství dalších. Pigmenty Pyrisma tvoří 5–35 μm částice, jejich doporučená koncentrace v pojidle je 5–20 % (hmotnostních) podle požadované intenzity odstínu a efektu. Lze je kombinovat i s dalšími pigmenty, například z řady Miraval, k vytvoření nových efektů. Při nanášení pigmentů Pyrisma sítotiskem je potřeba zvolit síto s velikostmi ok nejméně 53 μm, ale spíše 70–87 μm.
Novinkou je také „podřada“ Twinkle v řadě Colorstream s výrazným goniochromatickým (úhlově závislým a barevně proměnlivým) třpytem na odlišném substrátu: místo SiO₂ jako u ostatních pigmentů Colorstream byl zvolen Ca-Al borosilikát (jako u pigmentů Miraval) s velikostmi částic 20–200 μm. Jde o tři nové pigmenty s barevnými přechody stříbrná-zelenozlatá (Luxury), nachová-bronzová-starozlatá (Royal) a tyrkysová-modrá-fialová (Pacific). Při nanášení sítotiskem je však vhodné zvolit speciální
síto vyráběné například firmou Stork Prints. Další podrobnosti o efektových pigmentech lze najít například na nové webové stránce www.pearleffect.com.

Miroslav Dočkal

Box:
Sítotisku neodzvonilo
S efektovými pigmenty seznámila účastníky semináře Sítotiskové trendy aneb Digitální tisk v sítotisku, který uspořádal 21. března Sítotiskový svaz ČR ve spolupráci s mezinárodní sítotiskovou asociací FESPA v rámci pražského veletrhu Reklama/Polygraf, Mirka Řehořová ze společnosti Merck. Dále zde promluvili například Chris Smith ze sítotiskové federace FESPA o její činnosti a pořádaných veletrzích, Neil Falconer z britské výzkumné organizace PIRA International o trendech v tiskovém průmyslu, nestor evropského sítotisku Michel Caza z Francie o budoucnosti textilního tisku a Michal Kridel z polské tiskárny Pasja o tisku efektů sítotiskem, které předvedl na 33 efektech v publikaci Sensations vydané před několika lety.

Zdroj: Merck