Bezpečné obaly pro zrakově postižené či fólie zajišťující trvanlivost i několik měsíců, to je budoucnost českého obalového průmyslu. Ten podle ředitele obalového institutu Vlada Volka zaznamenává v Česku velký nárůst produkce. Na první tiskové konferenci letošního EmbaxPrintu uvedl, že je tomu tak nejen díky rostoucí ekonomice a nárokům vybraných průmyslových odvětví, ale i kvůli stále náročnějším požadavkům obchodních řetězců i jejich klientů.

„Lidé chtějí obaly co nejlehčí, dobře opětovně uzavíratelné, s velkými uzávěry a snadným otevíráním,“ shrnuje požadavky zákazníků obchodů Vlado Volek, podle kterého je pro výrobce obalů důležitá např. skupina lidí ve starším věku, kterých se problémy s obaly velmi dotýkají. „Samozřejmě i u nich je důležitá především cena, ale zajímají se také o to, jestli se pohodlně dostanou do sáčku s oříšky nebo do láhve s nápojem,“ doplňuje Vlado Volek.

Český obalový průmysl nezahálí
Obalový průmysl je v Česku v dobré kondici a výrobci se snaží sledovat trendy a nabízet i nová a pohodlná „convenience“ řešení, například obaly co nejvíce odlehčit. Příkladem jsou nové pivní lahve privátních značek s hmotností až o 15 % nižší, což ve finále představuje přepravku piv o tři kilogramy lehčí než dříve. Obaly na bázi plechu, a zejména skla stagnují, a naopak v silném vzestupu je výroba obalů z plastových materiálů.
Domácím výrobcům se daří i v zahraničí. Podle Vlada Volka se české podniky z obalového průmyslu v cizině obecně dobře uchytily, především proto, že řada z nich je součástí nadnárodních společností. Revitalizace českého strojírenství je příčinou boomu dřevěných exportních obalů. „Všechna ta zařízení a stroje je potřeba v něčem bezpečně přepravit,“ vysvětlil Vlado Volek.
Český obalový průmysl loni vydělal přes 35 miliard korun, tedy o desetinu více než v roce 2005. Desetiprocentní meziroční nárůst vykazuje obor stabilně posledních pět let. Zhruba 25 % tuzemské produkce obalů směřuje do zahraničí, výrobci balicích strojů podle Vlada Volka vyvážejí od 60 do 90 % své produkce.

Kontroverzní úprava zákona o obalech
Sdružení výrobců SYBA striktně nesouhlasí s navrhovanou novelou zákona o obalech. Nejvíce diskutovaným problémem je ta část novely, která má stanovit zálohy na nevratné nápojové obaly (kovové, plastové, skleněné). „Zatím se však hovoří jen o jedné straně mince, jak bude vše levnější. Obávám se, že to není pravda. Jde o mystifikaci, že zálohy zlevní nápoje. Chybný je předpoklad především v tom směru, že dojde k rozšíření vratných obalů. Německé zkušenosti ukazují, že tomu tak není,“ uvedl Volek. V Německu se podle něj ukázalo, že v současnosti je historicky nejnižší podíl (kolem padesáti procent) opakovaně použitelných obalů. Navíc je u těchto obalů problém hygienický, neboť se jedná o skladování obalových odpadů přímo v obchodě. Došlo by také k vytlačení prodeje nápojů v trafikách či různých stáncích, které nemají vhodné prostory ke skladování použitých nápojových obalů: PET láhví, nevratných skleněných lahví a nápojových plechovek. Sdružení SYBA se také nelíbí zákaz používat na výrobu obalů PVC. Podle zástupců obalového průmyslu je zákaz PVC obalů jednak v rozporu s evropskou legislativou, jednak by bez něj nemohla produkce obalů zatím existovat (plata tablet, blistry, vaničky, kelímky). „Můžeme sice zakázat našim farmaceutickým firmám používat PVC fólie na blistry pro tablety, ale nemůžeme omezit prodej takových výrobků z jiných členských zemí EU u nás. Na Slovensku před časem vyhlásili zákaz obalů z PVC a po dvou měsících jej zrušili,“ doplňuje Vlado Volek.

Letošní nejsledovanější obalové novinky
Na brněnském veletrhu EmbaxPrint vzbudily pozornost kromě jiných dvě následující novinky z obalového světa. Společnost ASTRO Vlašim zde představila balicí stroje vyráběné na zakázku. Jedním z nich je stroj balící prací prášek do vodorozpustné fólie. „V Česku dosud nejsou tyto výrobky k dispozici, neboť jsou poněkud dražší než klasicky zabalené. Jejich výhodou je, že obsluha pračky do ní nemusí sypat prášek, ale vhodí sáček, který se rozpustí. Nejde jen o přesné dávkování, ale i o ochranu kůže při styku s práškem. Tato balení jsou velmi žádaná v Německu,“ uvedl Zdeněk Brýl ze společnosti ASTRO Vlašim. Tato balení využívají i zahrádkáři. Jsou v nich uložena semena mrkve, petržele či ředkviček, která se vloží v obalu přímo do záhonu. Odpadá tak složité jednocení plodin.
Na EmbaxPrintu představili výrobci také přístroj Braille Tester. Je to přístroj kontrolující ražbu Braillova písma na obalech, např. u léků. Přístroj dokáže nejen ověřit, jestli je ražba Braillových symbolů na krabičce správná, ale i opticky vyhodnotí, zda je dostatečně vysoká, tedy pro zrakově postižené dobře čitelná. Značení jména, případně síly a formy v Braillově písmu je v EU povinné na obalech léčiv pro humánní účely od 1. 9. 2006.

Jiřina Komoňová