Lepenkové bedny jsou klasickými přepravními obaly využívanými i k přepravě nebezpečných věcí. Musí však splňovat příslušné požadavky vyplývající z mezinárodních přepravních předpisů. Pokud se počítá s jejich využitím při přepravě nebezpečných věcí, musí být vyrobeny z takového materiálu, jež vlastní přepravu vydrží bez jakékoli újmy.

Lepenkové bedny je možné používat napříč všemi třídami nebezpečnosti. Pokud splňují příslušné požadavky, mohou být využívány i pro velmi nebezpečné látky – v těchto případech lepenková bedna slouží jako přepravní obal, v němž je umístěna látka ve vnitřním obalu. Časté využití lepenkových beden spočívá rovněž v oblasti skupinových obalů.
„Lepenka představuje jeden z nejekologičtějších materiálů a k její výrobě je možné použít řadu druhotných surovin,“ uvádí Renata Kupová, ředitelka společnosti CIMTO – Centra pro informace a mechanické testování obalů, a podotýká, že základní podmínkou (kromě pevnostních parametrů), je splnění požadavku nasákavosti podle ČSN ISO 535. Nasákavost u lícové strany nesmí být vyšší než 155 g/m2. Ne každá lepenka, která na první pohled vypadá dobře, tento parametr splňuje. Pokud má materiál, z něhož je obal vyroben, velkou nasákavost, začíná se bortit a ztrácet veškeré pevnostní parametry. Obzvláště se to projevuje při dlouhodobém skladování nebo při vlivu nepříznivých klimatických podmínek.

Náplň při testu simuluje skutečné zboží
Zkoušení lepenkových obalů probíhá nejprve běžnými způsoby, kterými se přepravní obaly testují. Pokud lepenková bedna těmto zkouškám vyhoví, provádějí se zkoušky podle mezinárodních přepravních předpisů pro zvolený způsob dopravy v přesně stanovených parametrech. Např. při testování volným pádem se výška odvozuje od obalové skupiny, do níž má být bedna zařazena (zkouší se pád z výšky 80, 120 nebo 180 cm). Podle určení využití obalu se volí strana či roh, kam obal padá. Bedny jsou pochopitelně naplněny materiálem o hmotnosti, která je požadována pro zařazení do příslušné kategorie. Kromě zkoušek volným pádem je nutné prokázat odolnost lepenkové bedny při stohování, a to za stejných podmínek, jako by naplněné obaly byly na sobě postaveny do výše minimálně 3 m. Zkouška stohováním se provádí ve zkušebním lisu. Obal musí být uzavřen takovým způsobem, jakým se předpokládá, že bude v praxi uzavírán potenciálním uživatelem.
„Náplň by svým charakterem měla co nejlépe odpovídat předpokládanému balenému zboží, které bude v tomto obalu přepravováno. Pokud se tedy v bedně budou přepravovat náboje v krabičkách, měla by být při testování náplň v krabičkách,“ vysvětluje Renata Kupová a dodává, že předpokládanou náplň by měl výrobce uvést do formuláře před testováním obalů, aby ji zkušební ústav mohl při testování co nejvěrněji simulovat.
Lepenkové bedny patří k obalům, které musí projít tzv. kondicionováním. Co tento termín znamená? V klimatické komoře je nastaven příslušný režim (23 °C a 50 % relativní vlhkosti). V těchto klimatických podmínkách je obal uložen 24 hodin. Se stoupající relativní vlhkostí a s klesající teplotou lepenka dosahuje mnohem horších vlastností než v běžném klimatickém režimu.

Látka nesmí v žádném případě uniknout
Dodavatelům obalů Renata Kupová doporučuje věnovat dostatečnou pozornost nasákavosti materiálu (lepenky). Jedná se o první parametr, který se u obalu v případě nehody prověřuje. Kvalita obalu se odvíjí od plošné hmotnosti lepenky a od počtu vrstev, které obal obsahuje. Vše by mělo úzce souviset s váhou zboží, pro které je lepenková bedna určena.
Kritérium hodnocení nespočívá pouze v tom, že se roztrhne bedna nebo že se obal zdeformuje. Pokud se to však stane, nesmí být obal porušen způsobem umožňujícím únik přepravované látky. Zjednodušeně řečeno: bedna se po pádu nesmí roztrhnout. Pokud lepenková bedna slouží k přepravě skupinových obalů, nemělo by dojít k poškození žádného vnitřního obalu.
K nejdůležitějším dodavatelům lepenkových beden pro přepravu nebezpečných věcí patří renomované firmy, které obaly pochopitelně dodávají i pro potřeby balení běžného zboží. K nejdůležitějším náleží Duropack Bupak Obaly, Štěpanovský, Model Obaly, Kappa Packaging Czech, SCA Packaging Česká republika.
V současné době se nejčastěji používají bedny z vlnitých lepenek – tří až sedmivrstvých. Jejich konstrukce není nijak limitována. Obvykle se však používají typy (případně modifikované) podle International Fibreboard Case Code vydaného FEFCO v Paříži a assco v Londýně. V zásadě lze lepenkové bedny konstrukčně rozdělit na jednodílné (obvykle s klopovým uzávěrem nebo speciálním) a vícedílné (s nasouvacími prvky).

Lepenkové bedny prošly dvěma režimy kondicionování
Pro atestaci konstrukčního typu lepenkové bedny vychází zkušebna z požadavků ADR/RID, IMDG Code, IATA – DGR na lepenkovou bednu pro krabicovou náplň vyžadující obalovou skupinu (PG) II, o hrubé hmotnosti 7 kg. Metodika zahrnovala zkoušky volným pádem a stohováním v parametrech odpovídajícím nárokům obalové skupiny PG II. K ověření vlastností materiálu se provádělo zjištění plošné hmotnosti a absorpce vody podle Cobb1800. Zkouškám a ověřením předcházela kontrola vzorků a příprava vzorků lepenek a obalů z nich vyrobených kondicionováním. V rámci přípravy byly vzorky uzavřeny a proběhla jejich adjustace.
V rámci přípravy došlo ke kondicionování vzorků, přičemž doba expozice dosáhla 24 hodin. Lepenkové bedny prošly dvěma režimy: při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 65 % a při teplotě 23 °C s relativní vlhkostí 50 %. Poté následovalo naplnění obalů náhradní krabicovou náplní, uzavření a adjustace.

Obal padá na dno, víko, bok, roh i čelo
Zkouškou volným pádem z výšky 1,2 m prošlo pět vzorků, přičemž každý z nich absolvoval jeden pád, avšak na jinou stranu bedny (dno, víko, bok, roh a čelo). V těchto případech nesmí dojít k úniku obsahu obalu nebo k porušení obalu, což by mohlo vést k úniku obsahu.
Pro zkoušku stohováním byly určeny tři vzorky, které musely během 24 hodin projít minimální zátěží 189 kg a použitou zátěží 190,4 kg. Aby lepenkové bedny splnily požadovaná kritéria, musel zůstat vzorek těsný a nesměl vykazovat změny snižující bezpečnost přepravy včetně stability stohu. V rámci materiálových šetření proběhla zkouška na plošnou hmotnost lepenky a na absorpci vody.
„I když vzorky konstrukčního typu splňují požadavky a absolvovaly zkoušky předepsané mezinárodními předpisy bez závad, neznamená záznam – zkušební protokol – schválení výrobku orgánem udělujícím akreditaci nebo jiným orgánem. Výsledky šetření uvedené ve zkušebním protokolu jsou podkladem pro zpracování schvalovacího atestu konstrukčního typu obalového prostředku včetně přidělení příslušného UN kódu,“ upozorňuje Václav Špilar a dodává, že zkušební protokol musí dále uvádět akreditovanou zkušební instituci, která zkoušky provedla, a musí být signován jejím odpovědným pracovníkem. Na základě výsledků zkušebního protokolu a dalších šetření pokračuje pověřená instituce v atestaci konstruk
čního typu, vystavením atestu a přidělením UN kódu.
Pokud se zkouší způsobilost konstrukčního typu lepenkové bedny pro přepravní balení s různým obsahem (combination packaging), značně stoupá náročnost provedení šetření. Provádění těchto zkoušek je vůbec značně náročné na čas a na pečlivost provádění zkušebních úkonů.
Veškerá měření délková, hmotnostní, teploty a vlhkosti, tlaková či časová musí být realizována výhradně měřicími prostředky kalibrovanými v akreditovaných kalibračních laboratořích. Veškeré chemikálie použité při zkoušení musí mít průkaz původu a jakosti. Všechny tyto skutečnosti se pochopitelně promítnou i ve finanční náročnosti provozu zkušební laboratoře.
Jak jsme již uvedli v minulém čísle našeho časopisu, atestační odbor přebírá výsledky akreditované laboratoře a vypracuje atest se všemi předepsanými údaji v souladu s mezinárodními předpisy. Na závěr je pak žadateli nebo výrobci vystaveno povolení k označování konstrukčního typu obalu k přepravě nebezpečných věcí.

Václav Podstawka

Box 1:UN kód lepenkové bedny testovaný ve firmě IMET:

UN 4G / Y7 / S / 07CZ / BUPAK – IMET č.

4G – kódové označení lepenkové bedny
Y – užití pro středně a méně nebezpečné látky vyžadující obalovou skupinu II. a III.
7 – limita hrubé hmotnosti jednotky balení
S – obal pro pevné látky
07 – rok výroby
BUPAK – žadatel
IMET č. – zpracovatel a číslo atestu

Box 2: Testování v přímém přenosu (foto bedny)
Podařilo se nám nahlédnout do laboratoře společnosti IMET, kde došlo k testování lepenkové bedny 4G (označení podle mezinárodních dokumentů) s klopovým uzávěrem.
„Žadatel atestace konstrukčního typu obalového prostředku musí příslušné pověřené atestační instituci poskytnout veškeré identifikační údaje, které se následně stanou předmětem kontroly za účelem jejich ověření,“ podotýká Václav Špilar, vedoucí laboratoře společnosti IMET, a dodává, že tento obalový prostředek byl určen pro přepravu tuhých látek vyžadujících obalovou skupinu (PG) II, ložených v krabicích z třívrstvé lepenky. Bedna, kterou dodal výrobce Duropack Bupak Obaly, se vyznačovala konstrukcí podle FEFCO 0201 a její vnitřní rozměr činil 445 × 190 × 100 mm. Výrobce požadoval test na stohovací výšku 110 mm. Jednalo se o bednu z třívrstvé vlnité lepenky (druh B35HH), o plošné hmotnosti 500 g/m2 a absorpci vody podle Cobb1800 do 155 g/m2. Bedna měla sloužit jako skupinový obal pro zboží ve dvou krabicích s rozměry 190 × 190 × 100 mm a v jedné s rozměry 190 × 65 × 100. Počítalo se s tárou 205 g a hrubou hmotností 7 kg.