
Papírové sáčky patří mezi nejstarší typy flexibilních obalů. Zpočátku plnily převážně jen ochrannou a přepravní funkci, teprve později byly potiskovány. I když je lze potiskovat různými technikami, nejčastěji jsou potiskovány flexotiskem. Doba, kdy v kupeckém prodeji představovaly nejvíce využívaný typ spotřebitelského obalu, je již za námi. Nesplnily se však naopak ani černé prognózy o jejich totálním nahrazení obaly plastovými.
Nejstarším konstrukčním typem sáčků byly kornouty. Vznikaly velmi jednoduše: Při balení zakoupeného zboží kupec kuželovitě svinul aršík papíru a přeložil svinuté špice. Takto vzniklý kornout pak naplnil zbožím (např. cukrovinkami, moukou, ořechy), přečnívající okraje papíru složil, a tím kornout uzavřel. Postupně se zavedla výroba sáčků plochých nebo plochých s postranními záhyby, původně bez potisku. Jejich používání se v obchodech rychle rozšířilo a byla zavedena hromadná výroba takzvaných sáčků kupeckých (termín se používá i dnes). Později si jednotliví výrobci a obchodníci sáčky tiskli (obvykle velmi jednoduchým potiskem). Sáček začal plnit vedle primárních funkcí obalu i funkce prodejní a informační. S rozvojem výroby a kvality tisku se na některé typy sáčků realizovaly i náročnější aplikace. Na přelomu 19. a 20. století se i na sáčcích začínají vyskytovat loga výrobců, s nimiž se setkáváme i dnes – po více než 100 letech. K nejstarším a nejznámějším výrobcům patří společnosti Oetker, Maggi…
Papírové sáčky se tak staly významnými spotřebitelskými obaly. Jejich předností byla nízká cena, malá hmotnost a malý prostor, který zabírají před naplněním obsahem. To je výhodné pro jejich skladování a dopravu. K výhodám papírových sáčků patří i recyklovatelnost po použití.
Vývoj konstrukce přece jen pokročil
Z hlediska konstrukce se sáčky rozlišují podle dna a konstrukčního řešení trupu. Konstrukční řešení je závislé na druhu a hmotnosti baleného produktu v závislosti na výběru materiálu. Sáčky mohou být jednovrstvé, dvouvrstvé a třívrstvé. Vedle i dnes vyráběných kornoutů (třírohý sáček, např. na balení zmrzlin typu cornetto apod.) dnes převažují varianty sáčků čtyřrohých. K nejběžnějším variantám patří sáčky ploché (s plochým dnem), sáčky ploché s postranním záhybem (s plochým dnem), sáčky ploché s křížovým dnem (zvané křížové) i
sáčky s postranním záhybem a obdélníkovým dnem (zvané špalíčkové). Se změnou životního stylu začalo být stále populárnější i hygienické balení cukru, kávy apod. malého obsahu (obvykle 5–7 g) do tzv. stick pack sáčků, které jsou obvykle skládány na vertikálních balicích strojích.
Materiál, výroba, potisk
Sáčky se vyrábějí z celé řady papírů, především z balicích. Jsou to zejména sulfitové
jednostranně hlazené papíry (mS 40 až 80 g/m2), ale i přírodní a bělené
sulfátové balicí papíry jednostranně hladké nebo strojně hlazené o plošné hmotnosti (mS 40 až 120 g/m2), pergamenové papíry či jejich náhrady, chromopapíry, hedvábné papíry a mnohé další. Pro speciální druhy sáčků slouží papíry natírané kopolymery plastů nebo vrstvené polyetylenem. Používají se rovněž papíry polepené hliníkovou fólií nebo
sama tenká hliníková fólie.
Sáčky se vyrábějí z kotoučů odvíjeného papíru, velmi omezeně se lze setkat i s výrobou z archu (zahradnická semena); zde výroba probíhá vysekáváním přířezů na mostových vysekávacích strojích s následným skládáním a lepením.
Papír odvíjený z kotouče se podélně slepuje do hadice, následně dochází k příčnému oddělení hadice řezání a vytvoření sáčkového přířezu. Následuje vytváření a kompletace dna (skládání, slepování), lisování přehybů, případně přelepování dna a vykládání hotových sáčků. Z hlediska potisku lze sáčky vyrábět bez potisku, předtištěné (ofset, hlubotisk, flexotisk) či tištěné při výrobě (flexotisk, hlubotisk). V případě postprintu jsou stroje vybaveny tiskovými jednotkami vestavěnými mezi odvíjení papíru z kotouče a vlastním sáčkovým strojem. Nejpoužívanější variantou tohoto typu je stroj s flexotiskovou technikou. Omezeně lze sáčky potiskovat i hotové (sítotisk).
Flexotisk vede
S 19. stoletím není spojena jen výroba prvních sáčků, ale i vynález flexotisku. I když na počátku své historie rozhodně nepatřil k nejkvalitnějším druhům tisku (pro svou tehdejší gumovou formu byl pejorativně dlouho nazýván gumotiskem), ve výrobě potištěných sáčků se uplatňoval prakticky hned od počátku. Se vznikem strojů na výrobu potištěných kornoutů a sáčků, na nichž byl papír odvíjený z kotouče, docházelo k jednoduchému potisku pomocí gumové formy z výšky, na kterou byla navalována anilinová barva. Velmi brzy se tato tisková technika rozšířila také do oblasti potisku pytlů. S rozvojem a vývojem nových materiálů a technologií docházelo (a stále i dochází) ke kvalitativním skokům ve vývoji flexotisku. Dnešní moderní flexotisk je schopen v některých případech dosahovat kvality nejen ofsetu, ale i hlubotisku.
Zatímco při vícebarevném potisku vlnité lepenky je konstrukce stroje inline (jednotlivé tiskové jednotky za sebou), při potisku flexibilních materiálů (papír či plastová fólie odvíjená z role) se uplatňuje satelitní uspořádání. Tento typ konstrukce je vhodný právě u aplikací, kde je materiál náchylný k rozměrové nestálosti. Stroj se satelitním uspořádáním má jeden společný centrální tlakový válec pro všechny tiskové jednotky: po pevném povrchu válce je veden papír odvíjený z kotouče. Často se papírové sáčky uplatňují v potravinářství, z tohoto důvodu bývá potisk realizován převážně vodou ředitelnými barvami.
Výrobci tradiční i ti ostatní
K tradičním výrobcům sáčků pro náš i zahraniční trh patří společnost PERGAMENKA-PRAHA, s. r. o. Výrobní program je zaměřen na produkci obalů určených pro balení sypkých potravin a materiálů, jako jsou mouka, cukr a rýže, a dále maltové směsi, sádra a pojidla. Nejdůležitější část výrobního programu představují jedno- i vícevrstvé papírové sáčky s obdélníkovým dnem na balení od 0,5, 1, 2, 3 až po 5 kg. Další částí výrobního programu firmy je potisk papírových kotoučů pro balení potravin v automatických linkách, které samy produkují sáčky, plní je a uzavírají, a také přebalů na skupinová balení o hmotnosti 10 kg. Potisk balicích papírů i papírů na sáčky se realizuje obvykle vícebarevným flexotiskem.
V oblasti průmyslového balení zejména potravin jsou výrobcem nejširšího sortimentu papírových sáčků (17 typových druhů sáčků a více než 900 modifikací) ve střední Evropě Olšanské papírny. Vedle sáčků pro potravináře (včetně sáčků s okénkem) společnost vyrábí i sáčky bariérové, sterilizační a mnohé další. Papírové sáčky včetně kornoutů vyrábí i společnost
Krkonošské papírny, a. s., kromě jiného i výrobce známého nepromastitelného papíru KH Pack. Sáčky různých konstrukcí nabízí i společnost Bohemia Pack Slaný, spol. s. r. o. Mezi její hlavní sortiment patří papírové sáčky a termosáčky s potiskem ze sulfitu, sulfátu, pergamenové náhrady a další. Litobal, s. r. o., svým zákazníkům nabízí nejen kupecké a svačinové papírové sáčky, ale i speciální sáčky na hot-dog, sáčky na hamburger a jiné papírové sáčky s potiskem.
Výrobou sáčků se zabývá i Alfa, s. r. o. Vedle klasických sáčků různých typů společnost nabízí i sáčky na drobné mince, rychlé občerstvení či biologický odpad. Firma PragoLine, s. r. o., sice vyrábí i sáčky pro výrobce mouky nebo strouhanky, její specialitou je však výroba luxusních dárkových sáčků z potištěného balicího papíru (až 500 vzorů) importovaného firmou. Papírová souprava sáčků FEDOG od stejnojmenné firmy byla nejen oceněna v soutěži Obal roku, ale jedná se i o patentově chráněný průmyslový vzor. Papírový sáček na psí exkrementy je vyroben z recyklovaného papíru. Likvidace naplněných sáčků je možná spalováním, skládkováním, ale i recyklací kompostováním, protože sáček je lehce odbouratelný ve volné přírodě. Mezi hlavní sortiment společnosti Svěráková, s. r. o., (Vroutecké papírny) patří další typ velmi užitečných sáčků do vysavačů, a to prakticky pro všechny typy známých i méně známých výrobců.
Stejně jako široké portfolio sáčků, existuje i celá řada výrobců, obchodníků a distributorů, jejichž výčet by přesáhl rámec článku. Nemluvě o dalších typech speciálních sáčků, či dokonce o zvláštním druhu sáčku, který podle legislativy nepatří mezi obaly. A i když tato věta zní jako hádanka, hlavu si s ní nikdo lámat nemusí. Jedná se o všem nám dobře známý čajový sáček…
Jana Žižková
Box:
Trocha historie…
Z hlediska historie balení byl zpočátku papír používán pouze jako balicí materiál. V 19. století se již objevují první konstrukční tvary a snaha o strojovou výrobu papírových obalů. První komerční ploché papírové pytle a sáčky byly vyrobeny v Bristolu v Anglii v roce 1844. Jen o něco později Francis Wolle vynalezl první stroj na výrobu pytlů (v roce 1852) v USA. Vedle populárních trojhranných kornoutů se od 70. let devatenáctého století objevily lepené papírové sáčky a pytle a sáčky s postranním záhybem. V roce 1905 byly uvedeny do provozu první automatické linky na výrobu papírových pytlů.