RSS kódy i na velmi malé plochy
Právě pro tyto případy nabízí systém GS1 tzv. RSS kódy. Zkratka RSS pochází z anglického Reduced Space Symbology. Jde tedy o symbologii pro omezený prostor, která umožňuje kódování stávajících identifikačních struktur GTIN-8, GTIN-13 a GTIN-14, a navíc dává, obdobně jako GS1-128, možnost kódování doplňkových informací. RSS kódy mají několik variant. Pro identifikaci položek ve zdravotnictví se nejčastěji využívá RSS kód snížený, jehož minimální použitelný rozměr je 18,5 × 2,5 mm, nebo dvouřádkový RSS vrstvený s minimálním rozměrem 12,5 × 3,25 mm. V případě nutnosti uvádět na obalech léků, léčebných přípravků nebo zdravotnického materiálu ještě další údaje kromě identifikačního čísla je možno doplnit tyto kódy o tzv. složenou neboli kompozitní složku. Symbol se sice zvýší o necelé dva milimetry, ale umožní například zakódování údajů o šarži a datu použitelnosti (exspirace). Lze říci, že RSS kódy jsou ve spojení s dostatečně kvalitní tiskovou technologií řešením pro aplikaci automatické identifikace i na velmi malé produkty s velmi omezenou plochou, jako jsou ampule, jednotlivě balené léky atd.
Další rozvoj identifikačních možností v této oblasti jistě přinese využívání dvojdimenzionálních kódů, konkrétně kódu DataMatrix, nebo stále častěji diskutovaná technologie radiofrekvenční identifikace. Vzhledem ke skutečnosti, že se stále více setkáváme s prodejem některých léčiv a zdravotnického materiálu mimo lékárny, je důležité v této souvislosti zmínit skutečnost, že RSS kódy budou od roku 2010 akceptovány také v běžném maloobchodním prodeji, jinými slovy: bude možno je snímat v každém supermarketu.

V rámci systému GS1 se dnes u obchodních jednotek kromě základní identifikace již běžně využívá také tzv. aplikačních identifikátorů pro kódování dalších informací, které jsou vyžadovány buďto obchodními partnery, nebo přímo legislativou. Nejčastěji jde o datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti, číslo šarže, počet kusů nebo údaje o hmotnosti. Aplikační identifikátory umožňují tyto informace automaticky snímat v provedení čárového kódu GS1-128 (dříve známém jako UCC/EAN 128), který je pro většinu aplikací v distribučním řetězci vyhovující. Systém GS1 však dnes zasahuje i do mnoha odvětví a průmyslových oborů, které jsou sice odlišné od „klasického“ maloobchodu, ale jejich požadavky na identifikaci a datové toky jsou velmi obdobné. Vybrané standardy systému GS1 jsou proto používány v elektrotechnice, automobilovém průmyslu, armádě a v neposlední řadě ve zdravotnictví.
Zejména v oblasti zdravotnictví existují různé speciální aplikace, při nichž je potřeba identifikovat nebo zmapovat toky položek, které jsou rozměrově opravdu velmi malé. U léků, léčebných přípravků, ale i u vybraného zdravotnického materiálu je základní identifikace nedostačující a je požadováno doznačení dalšími potřebnými doplňkovými údaji. Problémem je, že i minimální velikost symbolu čárového kódu GS1-128, která se pohybuje okolo 15 × 60 mm, je pro řadu těchto produktů příliš velká. Obvyklé řešení vzniklé situace, se kterým se v praxi setkáváme, je bohužel nevyhovující z hlediska požadavků na automatizovaný sběr dat. Spočívá v identifikaci daných produktů pomocí čárového kódu EAN-13 a údaje o šarži a datu exspirace jsou doplněny dotiskem nebo vyražením na obalu.

Nejen elegantní řešení, ale i možné náklady
Kombinace umístění čárového kódu na omezený prostor a možnost zakódovat i další informace favorizuje RSS kódy nejenom v oblasti léků, ale také u čerstvého zboží, zboží s proměnnou hmotností, potravinových doplňků, kosmetiky nebo bižuterie, tedy všude tam, kde je důležité k identifikaci konkrétní spotřebitelské jednotky přiřadit také údaje o její hmotnosti, cenové skupině, šarži, datu minimální trvanlivosti nebo spotřeby. Díky tomu RSS kódy nabízejí kromě jiného elegantní řešení pro vysledovatelnost těchto specifických výrobků včetně řešení pro různé cenové nebo kvalitativní skupiny.
Kromě výhod, které RSS kódy přinášejí v aplikacích ve zdravotnictví nebo i v oblasti maloobchodu, je potřeba zmínit skutečnost, že pro některé obchodní organizace bude akceptace tohoto typu značení znamenat modernizaci ručních, případně pultových snímačů. Podle studie, kterou zpracovala komise GS1 pro globální symbologii (www.gs1cz.org), je možno většinu skenerů vyrobených po roce 1998 softwarově upravit pro skenování RSS kódů. Náklady se pohybují odhadem v intervalu 0 – 300 USD na jeden skener. V případě skenerů vyrobených po roce 2001 se dá již většinou počítat se softwarovým vybavením na snímání RSS kódů, ale zpravidla jde o variantu, kdy pro snímání RSS kódu je nutno skener manuálně přenastavit. Ve zmíněné studii je ale závěrem konstatováno, že lze očekávat, že koncem roku 2007 bude například u nadnárodních maloobchodních řetězců až 90 % instalovaných skenerů schopno RSS kódy snímat.

RSS kódy versus RFID
Zajímavé je také porovnání RSS kódů s technologií radiofrekvenční identifikace (RFID/EPC). Mohlo by se totiž zdát, že využívání RSS kódů pro identifikaci léčiv nebo požadavek na jejich akceptaci v maloobchodě není aktuální, a to vzhledem k ambicím RFID/EPC technologie prosadit se v obou těchto sektorech. To, co mají oba způsoby identifikace společného, je uplatnění v oblasti vysledovatelnosti, snímání v místě prodeje, schopnost doplnit k základní identifikaci sériové číslo, tedy identifikaci konkrétního kusu výrobku. Na druhé straně je zde řada rozdílů. RSS kódy jsou určitě levnější, mohou být aplikovány a v zásadě i snímány stejnými technickými prostředky, které se používají pro běžné lineární čárové kódy. Ve prospěch RFID/EPC zase hovoří především to, že tato technologie nevyžaduje přímou viditelnost RFID tagu, tedy samotného nosiče informace. To přináší výrobcům léků, léčiv a zdravotnického materiálu řadu dalších možností, například v oblasti boje proti padělkům a falzifikátům, což je jistě velmi aktuální téma.

Pavla Cihlářová
Autorka je ředitelkou GS1 Czech Republic.