Svět balení.cz

28. února 2011 byla v Národním technickém muzeu v Praze otevřena expozice tiskařství. O její vznik se zasloužilo Sdružení polygrafů (SP), které vzniklo z polygrafické sekce Klubu přátel NTM v roce 2000. Cílem činnosti sekce bylo mapovat historii oboru – pořádaly se semináře k dílčím polygrafickým tématům. Nyní, po otevření expozice SP, opět plánuje podobnou činnost.

V době svého vzniku si SP vytklo za cíl pomoci muzeu při přípravě exponátů, propagaci, případně upřesňování historické autentičnosti polygrafické expozice. Jeho členové se od počátku podíleli na přípravných pracích, libretu a scénáři. V roce 2001 SP uzavřelo s tehdejším ředitelem NTM smlouvu o spolupráci při budování expozice.

Od výstavy ke stálé expozici
V roce 2002 uskutečnilo sdružení v NTM ve vlastní režii výstavu Tiskli jsme a tisknem. Byla to jakási příprava na stálou expozici a aktivace veřejnosti. Byly zde vystaveny exponáty již zrestaurované pro expozici (rychlolis Liliput repasovala firma P-servis ZIKA, Hagarův lis Národní technické muzeum), ale i stroje, které na svého opraváře teprve čekaly a pro které SP hledalo sponzory. Sázecí stroj Typograph, který byl tehdy v poněkud rezavém stavu, je nyní krásně zrestaurovaný v expozici. Tato výstava byla jedna z mála, které technické muzeum nic nestály. SP dokázalo mezi svými členy najít firmy, které přispěly materiálně, prací nebo finančně.
V té době již byl připraven i scénář expozice – první varianta, která se během let vlivem vnějších okolností různě proměňovala. Podle smlouvy, kterou uzavřelo v roce 2001 SP s vedením NTM, měla být polygrafie v suterénu budovy NTM (podlahy s velkou únosností), ale měla by jen 200 m².
V roce 2003 získalo NTM finance na rekonstrukci budovy a začalo ji uskutečňovat. V souvislosti s tím se změnil plán rozmístění expozic i časový plán jejich budování. Výsledkem řady změn prvních záměrů je nynější expozice o rozloze 600 m². Původní scénář expozice od Jany Vránkové a Olgy Frídlové byl pro zvětšený prostor rozšířen. Záměrem byla „dojmová“ expozice – navozující dojem tiskárny s možností si některé práce vyzkoušet. Minimum popisků a maximum zážitků. Podle tohoto kritéria byli vybíráni i architekti. Dvojice architektů Kryštof Štulc a Jan Klempíř pracovala na záměru a počátečních návrzích. Realizaci dokončoval už sám architekt Kryštof Štulc. V roce 2009 se k autorskému kolektivu přidal nový pracovník NTM, kurátor oddělení polygrafie Pavel Pohlreich.

Hlavní témata expozice:
příprava tiskové formy, tisk, výsledky tiskařovy práce

Časové období expozice:
od počátku tisku (deskotisk 14. století) po současnost, kterou návštěvníci mohou vidět na obrazovce

Tiskové techniky v expozici: 

• tisk z výšky – knihtisk, hlavní tisková technika minulých 500 let;
• tisk z plochy – litografie a ofset. Litografie byla první tisková technika, která umožnila pestrý tisk, a tím zasáhla do každodenního života od doby před polovinou 19. století. Ofset je tisková technika, která vznikla na počátku 20. století a od jeho konce dominuje celému oboru;
• tisk z hloubky – měditisk a stírací hlubotisk. Měditisk se uplatňoval od 16. století pro ilustraci knih i tisk obrazů. Stírací hlubotisk – vynález Karla Klíče, rodáka z Hostinného v Podkrkonoší – tisková technika, která koncem 19. století umožnila reprodukovat fotografie a později velmi kvalitně reprodukovat obrazy především tam, kde byl potřeba velký náklad tiskoviny.

 
Zajímavosti expozice

• rotačka značky MAN z roku 1876
• dřevěný knihtiskový lis z počátku 17. století
• první heliogravura Karla Klíče
• poslední kniha, která byla v českých zemích vytištěna stíracím hlubotiskem roce 1993, a válcová forma pro tisk její obálky
• na balkoně dojmová expozice – čichací skříň, lupová skříň

V expozici se plánují dílny, aktivity pro děti a mládež, podrobnosti – odbor prezentace NTM.
K expozici SP vydalo brožuru Procházka historií a expozicí tiskařství v NTM.

Scénář expozice: Jana Vránková, Olga Frídlová, Pavel Pohlreich
Architekt: Kryštof Štulc

Nejdůležitější ze spolupracujících organizací: Svaz polygrafických podnikatelů, prezident Jan Sochůrek, tiskárny

Olga Frídlová,
Ladislava Caisová