Žijeme v době zcela zásadních změn, které se týkají každého z nás. Kontinuálně a často nezávisle na naší vůli jsme vtahováni do procesu enormně se zrychlující komunikace. Postupně měníme svůj životní rytmus, registrujeme – někdy s překvapením – nástup skutečně globálního obchodu. Otázky kvality a bezpečnosti produktů, produkce a prodeje, otázky prevence a minimalizace následků případných kolizí vyvolaly nezbytnou potřebu vysledovatelnosti a dostaly se na samý vrchol našeho zájmu.
Termín vysledovatelnost se dostal do popředí pozornosti a velmi často diskutovaným pojmem v souvislosti s nechvalně známou „dioxinovou aférou“, která v letech 1999 – 2000 stála Belgii a okolní státy gigantické ekonomické ztráty. Tato kauza ohrozila důvěru veřejnosti v kvalitu a bezpečnost potravin vlastní produkce, byla příčinou výrazného zhoršení obchodních pozic na zahraničních trzích, způsobila ztrátu zaměstnání desítek tisíc pracovníků potravinářského komplexu a v důsledku toho i změn na významných postech politické scény s vážnou hrozbou narušení celkového politického klimatu v oblasti. Odpověď na otázku „proč?“ je vcelku jednoduchá. Velmi nebezpečnými dioxiny v nevelkém rozsahu kontaminovaná produkce krmiv pro drůbežářské závody nebyla vysledovatelná, neboť nebyl zaveden systém sledovatelnosti v celém logistickém řetězci. Celkové ztráty tak zahrnuly i velkou většinu zcela perfektní produkce, neboť nebylo možno doložit její nezávadnost a nabýt tak naprosté jistoty o její bezpečnosti.
Bioterorismus, ztráta důvěry značky, ekonomické propady
Uvedený příklad je považován za zlomový, byl však následován reálnou praxí, kde nemalé množství krizových případů potvrdilo nutnost zavedení systémů sledovatelnosti. Z doby nedávné namátkou připomeňme prokázané výskyty listerie, ptačí chřipky, zjištění nepřípustné koncentrace ftalátů v PVC produktech dovážených z Číny apod. Mrazení zajisté vzbuzuje představa všech forem bioterorismu, neakceptovatelný je prodej falzifikovaných léčiv atd.
Zvládnutí systému sledovatelnosti má přímý dopad na nejdůležitější oblast – tj. zajištění ochrany zdraví spotřebitele a jeho bezpečnosti. Nejedná se pouze o případy reakcí na možnost přímého ohrožení vadným produktem, ale též o předcházení potížím formou ověření absence či naopak přítomnosti určitých pro zákazníka důležitých ingrediencí v produktech. Včasné a efektivní, přesné a rychlé stažení vadných výrobků z trhu je základem pro výraznou redukci ekonomických ztrát, uvedený aktivní zásah uchovává, či dokonce zvyšuje důvěru ve značkový produkt, neboť i přes případné komplikace posiluje v zákazníkovi vědomí o existenci soustavné kvalitativní kontroly „kdesi v pozadí“, systém sledovatelnosti současně odpovídá platné legislativě a je ve shodě s regulačními opatřeními.
Globální řešení má podobu standardizace
Vysledovatelnost jakožto integrální část výrobního procesu je neoddělitelná od logistických procesů, kvalitativních a bezpečnostních programů, které však v žádném případě nenahrazuje.
Je tedy zřejmé, že se v době fungujícího globálního trhu jedná o širokou problematiku, jejíž spolehlivé řešení předpokládá využití standardizovaného systému, který je založen na automatickém zpracování dat. Systém musí být nekonfliktní, jednoduchý k implementaci pro všechny partnery zapojené do logistického řetězce, musí být přesný, rychlý a současně i ekonomicky únosný. Za ideální může být v této situaci považována představa použití společného „obchodního jazyka“ s globální působností.
Těmto předpokladům plně vyhovuje Systém GS1, který vychází z více než třicetileté zkušenosti v oblasti identifikace a standardizace společností EAN International a americké UCC. Spojením v jedinou globální organizaci GS1 byl vytvořen neutrální neziskový subjekt zasvěcený vývoji a implementaci globálních standardů, technologií a řešení s cílem obecného zvýšení účinnosti logistických – zásobovacích řetězců napříč průmyslovými odvětvími.
Zavedení systému sledovatelnosti předpokládá, a to i přes obecně požadované kritérium jednoduchosti, využití relativně širokého know-how, které se váže ke klíčovým otázkám a principům metody.
Vysledovatelnost musí být schopna odpovědět na zdánlivě jednoduché otázky:
Kdo? – Přesná identifikace subjektu
Co? – Přesná identifikace položky
Kde? – Přesná identifikace výskytu, umístění položky
Kdy? – Přesné vymezení času – periody
Odpovědi na uvedené otázky jsou možné pouze za předpokladu dodržení klíčových principů:
• Zajištění unikátní, globální identifikace produktů, logistických jednotek, zařízení, prostředků, umístění
• Zajištění dokonalého sběru a zápisu dat
• Sdílení dat mezi obchodními partnery
• Propojení dat charakterizujících změny v procesu obecné transformace
Systém GS1 splňuje obecné podmínky řešení problematiky sledovatelnosti, definuje pravidla a disponuje příslušnými nástroji.
Základní pravidla:
- pravidlo I.
Všechny zúčastněné strany musí vyhovět požadavku soustavného propojení materiálového toku s příslušným (v čase oboustranným) tokem informací. Toto je základní předpoklad pro fungující vysledovatelnost v kompletním logistickém řetězci od počátečního bodu procesu tvorby produktu až k místu jeho konečného prodeje.
- pravidlo II.
Každý subjekt musí být schopen zajistit vysledovatelnost ve dvou fázích. Interní – tj. vysledovatelnost interního životního cyklu produktu – představuje minimálně jednu z následujících operací: přesun, transformace, skladování, destrukce. Interní vysledovatelnost je zahájena příjmem dat charakterizujících jednotlivé vstupy, pokračuje procesem výroby a příslušnou prací s daty v interním informačním systému až do doby realizace dodávky prvému obchodnímu partnerovi a předání příslušných informací. Externí vysledovatelnost je zahájena předáním produktu prvému odběrateli a je založena na principu „krok vpřed, krok vzad“, který definuje každému partnerovi povinnost dohledání přímého zdroje a přímého odběratele produktu.
- pravidlo III.
Každý produkt musí být přímo vybaven (tj. musí nést) jednoznačnou globální identifikaci. Není-li možno tuto podmínku splnit, musí přímou identifikaci nést přepravní zařízení (např. kontejner) nebo musí být jednoznačná identifikace zcela zřejmá z průvodních dokumentů, a to až do doby konečné spotřeby či likvidace produktu. Nosič přímé identifikace (štítek, etiketa, čip apod.) musí zůstat na vysledovatelné položce i v případě vzniku a další existence vyšší úrovně balení. Identifikace položky se musí objevit na všech doprovodných dokumentech obsahujících informace o sledované položce.
- pravidlo IV.
Za unikátní identifikaci produktu je vždy zodpovědný ten, kdo ji vytváří, tj. zejména původní výrobce nebo distributor. Za produkt v tomto smyslu je považován celý náklad, logistická jednotka (nejčastěji paleta), obchodní jednotka (nejčastěji karton) neprocházející snímačem kasy prodejního místa (POS – Point of Sale) nebo v hierarchii balení nejnižší spotřební jednotka určená pro konečný prodej v POS.
- pravidlo V.
Pro globální proces sledovatelnosti je žádoucí výměna pouze nezbytného minimálního množství dat, které přímo souvisí s daným materiálovým tokem.
Nástroje ke globální identifikaci
GS1 Systém umožňuje řešit problematiku sledovatelnosti prostřednictvím navzájem kompatibilních standardů vhodných jak pro malé subjekty, tak i pro nadnárodní korporace.
Tyto standardy jsou: BarCodes – čárové kódy, GS1 eCom – elektronická výměna dat pro související komunikaci, případně nejnověji EPCglobal – radiofrekvenční identifikace (RFID) představující nejmodernější směr identifikace využívající bezdrátového přenosu dat v přesně vymezeném UHF prostoru.
Minimální množství dat nutných pro identifikaci v souladu s výše uvedenými standardy, která můžeme rámcově dělit na kmenová (dlouhodobě platná, konstantní v čase, obecně přístupná a užívaná – např. GTIN, GLN) a transakční (vznikající během procesu, nestanovitelná předem – např. SSCC, dopravní informace, aktuální detaily o produktu apod.), musí být schopno odpovědět na výše uvedené klíčové otázky.
Kdo je můj partner? GLN – globální lokalizační číslo (Global Location Number)
Co je sledovanou položkou?
Způsob identifikace v tomto případě závisí na druhu položky:
• spotřební jednotka: nutným minimem je GTIN – globální číslo obchodní jednotky (Global Trade Item Number). Možnost doplňkové informace představuje GTIN + číslo dávky nebo partie, šarže (Batch/Lot Number) případně GTIN + SGTIN, tj. sériové globální číslo spotřební jednotky
• obchodní jednotka: identifikačním minimem je opět GTIN s možností doplnění o GTIN + číslo dávky nebo partie, šarže nebo GTIN + SGTIN
• logistická jednotka: povinný je SSCC, tj. sériový kód logistické jednotky (Serial Shipping Container Code), případně doplněný o další informace prostřednictvím AI – aplikačních identifikátorů (Application Identifiers)
• náklad, dodávka: SIN – identifikační číslo zásilky, nákladu (Shipment Identification Number)
Kam/odkud dodáno? GLN
Kdy dodáno/odesláno? EDI/DESADV elektronická zpráva – avízo dodávky (Electronic Data Interchange / Despatch Advice)
Pro doplnění uvedených základních standardů je podle nutné potřeby možno zakódovat další důležité informace typu „datum výroby“, „datum balení“, „doba minimální trvanlivosti“, „spotřebujte do“; možno též operovat s dodatečnými informacemi o hmotnosti, objemu, rozměrových parametrech apod.
Technologie RFID-EPC míří k širokému využití
Identifikace pomocí bezdrátového přenosu dat (RFID Radio-frequency Identification) spočívá na standardech EPCglobal, které tvoří další ze základních pilířů Systému GS1.
Na tomto místě je vhodné konstatovat, že technologie RFID-EPC si neklade za cíl postupnou náhradu čárových kódů. Její vlastnosti ji do budoucna předurčují k masivnímu rozšíření v otevřených systémech.
Základem celého systému je mikročip spojený s miniaturní anténkou (tzv. tag), který je nositelem kódu EPC (Electronic Product Code). EPC podobně jako všechny varianty GTIN představuje pouze vstupní kód, heslo či chceme-li klíč, do databází s konkrétními údaji o produktu. Podobnost s klasickými GTIN shledáváme i ve struktuře EPC, avšak s jednou zcela zásadní odlišností. Závěr sekvence obsahuje oblast s ohromnou datovou kapacitou určenou pro sériové číslo umožňující unikátní identifikaci každého jednotlivého výrobku.
Tato vlastnost posouvá termín „vysledovatelnost“ na doposud nereálnou a netušenou úroveň. Dnes je centrálním prvkem dobře fungujícího systému sledovatelnosti zvládnutí problematiky optimálního stanovení šarže (tzv. batch/lot management). Technologie RFID-EPC umožňuje zjemnění hladiny možného sledování z dnešní různě objemné šarže (dávky či partie) až po konkrétní jednotku! Jinak řečeno: Identifikace je prostřednictvím EPC možná i v rámci konkrétního GTIN.
Zmíněná vyšší kvalitativní úroveň termínu „vysledovatelnost“ je navíc podtržena možností uplatnění v časově průběžném provedení. Průběžné sledování „života“ produktů si lze reálně představit při využití možností sdílení dynamických informací o nich – tj. jejich přímého sledování v průběhu pohybu logistickým řetězcem za využívání souboru technologií zvaných EPCglobal Network.
Kdy opustíme startovací čáru?
Otazníkem doposud zůstává reálný čas zavedení RFID-EPC do praxe. V současné době se v souvislosti s tématem globálního využití RFID nacházíme na jakési pomyslné startovní čáře srovnatelné s počátky zavádění čárových kódů. Bylo by příliš troufalé předpokládat, že bude následován příklad z období sedmdesátých a osmdesátých let minulého století? V uvedeném období vyvstala vzhledem ke kontinuálnímu růstu obchodních transakcí nutnost zavedení vyšší míry automatizace v oblasti snímání a načítání dat. V současnosti opět vzrůstá, vzhledem ke globálnímu vývoji obchodu, tlak na zrychlení a zpřesnění komunikace a přenosu dat. Součástí tohoto tlaku je i vazba na potřebu zpětné kontroly, tedy na požadavek zavedení co nejpřesnějšího systému sledovatelnosti.
Nástroje již existují, cesta je téměř připravena. Je to cesta akceptace již ratifikovaných globálních standardů týkajících se obsahu dat a nezbytných druhů datové komunikace velkou většinou obchodních partnerů. Standardy EPCglobal jsou již koncipovány pro využití v otevřených systémech – tj. v systémech, které jsou sdíleny velkým počtem partnerů.
V současné době je vzhledem k doposud existujícím ekonomicko-technickým omezením technologie RFID-EPC reálně testována a do praxe postupně zaváděna v oblasti transportu a logistiky (např. obchodní řetězec Wal-Mart, pilotní projekt METRO Group). Oblast identifikace jednotlivých produktů zatím spadá do sféry přání. Na dohled je však globální systém zaručující interoperabilitu tagů, čtecích zařízení a komunikačních systémů i s možností vyhledání či doplnění parametrů produktů ze sítě certifikovaných katalogů globální datové synchronizace.
Efektivnost předpokládá spoluprácí a masivní zapojení
Popsaná cesta je podmíněna několika zásadními faktory. Momentem klíčovým bude dosažení stavu „připravenost ke spolupráci“. Pochopení rychle se vyvíjejícího globálního trhu a jeho požadavků, adekvátní reakce na průběžně se měnící podmínky vedoucí k akceptaci široké kooperace by měly vést k porozumění platformě pro spolupráci, která je prostřednictvím škály standardů společností GS1 nabízena.
Druhým kritériem je naznačené aktivní zapojení velkého počtu obchodních partnerů do systému a související využívání velkého objemu cenově přijatelných tagů. Výhody masivního začlenění partnerů pak reprezentuje např. vyšší efektivita obchodních transakcí a dokonalý přehled o nich, omezení administrativy, stálá povědomost o skutečném stavu zásob a soustavná garance dostupnosti zboží při snížení objemu zásob pojistných – předcházení krizovému stavu „vyprodáno“, omezení počtu chyb, redukce návazného řešení reklamací apod. Průvodní ekonomické efekty jsou tedy zřejmé.
K těmto základním podmínkám se ve druhé řadě váží další, ve svém důsledku neméně důležité, představující v komplexu časově náročný proces, který zatím v našich podmínkách ve větší míře nebyl odstartován. Na tomto místě je vhodné zmínit vysokou, kontrolovanou kvalitu přenášených dat, nezbytnou potřebu sdílení vybraných dat, jejich zabezpečení a zpřesňování dle již existujících standardů.
Michal Bílý,
vedoucí oddělení obchodu a marketingu GS1
Box 1: Standard pro vysledovatelnost
Vysledovatelnost je schopnost zpětné identifikace historie vzniku konkrétní položky, její aplikace a místa výskytu v logistickém řetězci. „Bezpečnost zákazníka a související vysledovatelnost jsou v současnosti v popředí diskusí jak vládních činitelů, tak představitelů průmyslu. GS1 vyvinula standard pro vysledovatelnost ve snaze vyhovět této důležité potřebě.“
Miguel A. Lopera – prezident GS1
Box 2: Právní zázemí
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva.
Tato direktiva se váže k celému výrobnímu procesu potravinářských výrobků, zahrnuje výrobky importované na území Evropské unie a operuje s nejpozdějším datem 1. 1. 2007. Zavádí povinnost zavedení systému sledovatelnosti, a to v celém logistickém řetězci, zavazuje dodavatele k okamžitým reakcím v případě podezření na závadnost výrobku včetně bezodkladné informace partnerům a přikazuje zajistit reálnou vysledovatelnost podle systému „krok vpřed, krok vzad“ v jakémkoli místě řetězce. Ukládá zajištění adekvátní identifikace. Direktiva však nespecifikuje konkrétní způsoby naplnění, není návodem, jak jednotlivé body nařízení realizovat.
