U exportního balení se mnohem častěji než na domácím trhu setkáme s přepravními obaly na míru. Při exportním balení jde nejprve o to skloubit hlavní tři parametry: konstrukci obalu, balicí materiály a způsob fixace. Roli při výběru balení hrají i ztížené klimatické podmínky dopravy a cílové země, zvláštní předpisy tranzitní či cílové země (ekologické, přepravní) a jiná specifická rizika. Je nutno rozhodnout, zda půjde o přepravu leteckou, lodní, kamionovou či kontejnerovou.
Poznamenejme, že kontejner podobně jako vagon není exportním obalem v pravém slova smyslu, označujeme jej za přepravní prostředek. Firma, která balení připravuje, by měla být pojištěna na odpovědnost za výrobek (obal) i za službu (balení). Jak balení, tak nakládka by měly být pokud možno řízeny a provedeny jednou firmou, která převezme zodpovědnost za přepravované zboží. Součástí exportního balení by měla být konzervace a fixace expedovaných předmětů, zabalené zboží by mělo být u balicí firmy označeno signováním včetně balicího listu. Jako ukazatel průkaznosti zacházení s obalem během přepravy, skladování a manipulace mohou sloužit otřesová a náklonová čidla.
Mechanická ochrana na mnoho způsobů
Typ exportního obalu je nutno vybrat v závislosti na způsobu dopravy, místě určení a povaze balených výrobků. Většina exportních obalů je jednocestných, tedy na jedno použití. Vnější balení může být vyrobeno z kartonu, vlnité lepenky, plošného materiálu (např. překližky, OSB), plastu (např. akylux, conpearl, cartonplast), dřeva (sem patří i palety), oceli nebo jiných materiálů. Ve specifických případech, například při kamionové přepravě přímo k odběrateli v rámci zemí Evropské unie, se používají i tzv. dřevěná dna neboli palety s ližinami určené pro přepravu těžších výrobků bez opláštění boky, čely a víkem.
Zvláštní požadavky na ochranu proti biologické kontaminaci mají zejména obaly ze dřeva a dřevotřísky pro zámořskou přepravu. Musejí splňovat fytokaranténní předpisy a mít certifikát FAO15, pro export se mohou tepelně upravovat pouze ve schválených sušárnách. Výsledkem správného postupu je vydání tzv. fytocertifikátu.
Při transportu a skladování je nutné chránit výrobek před mechanickým poškozením a vlivy okolního prostření. Před mechanickým poškozením chrání výrobky bedny, ohradové i standardní palety, spárové bedny, přepravní klece, kontejnery a různé speciální přípravky. Pro potřeby vlastního balení se používají zakládací a fixační klíny včetně vymezovacích hranolů. Fixaci výrobků v ochranných a skupinových obalech zajistí ale moderněji způsoby, jakými jsou přímé zapěňování do PUR pěny, vysoce lehčené pěnové fólie Astrofoam, tvarovky z polyetylenové pěny Polylam a Nopaplank. Z upevňovací techniky lze využít například vázací systémy Cordstrap a Cordlash, vzduchové podušky Cordstrap či protiskluzové podložky.
Osvědčené bariéry i pro lodní dopravu
Bariérový obal chrání exportované výrobky zejména před korozí, klimatickými vlivy (vlhkostí okolního prostředí) a prachem, agresivními plyny a aerosoly, kyselinami a zásadami. Bariérové balení tvoří bariérová vrstva z hliníkové fólie, nepropustná pro vodní páry, a dostačující množství vysoušedel podle klimatického pásma, která po celou dobu udržují uvnitř obalu přijatelné klima a tím zamezí korozi a oxidaci. Pro tyto účely by měly být užívány nejlépe celosvětově uznávané materiály, ověřené zejména pro automobilový průmysl, elektroniku a strojírenství. Jako podpůrné prvky lze použít antikorozní papíry s VCI inhibitory, fólie a oleje.
Jednoduché třívrstvé balení pro lodní dopravu tvoří protinárazové fólie, vlnitý papír a svrchní voskový papír. Jako speciální bariérové balení se pro zámořskou přepravu osvědčila kombinace čtyřvrstvé hliníkové fólie Quadruplex, splňující americkou normu MIL-B-131 H a německou normu TL 8135 – 0002, antikorozního papíru Branorost s vypařovacími VCI inhibitory a vysoušedel. Toto balení nepropouští vlhkost, prach ani mořskou sůl.
Vysoušecí prostředky uvnitř hermeticky uzavřeného bariérového obalu snižují relativní vlhkost pod kritickou hodnotu a tím chrání zboží proti poškození (například korozi, zvlhnutí či zplesnivění). Velmi účinná a zároveň ekologická jsou vysoušedla z přírodních bentonitů. Tato vysoušedla existují jak ve variantách pro přepravní obaly (Dri-pack, Hydrosil, Silikagel), tak pro přepravní skříně (Hydro-Back, Hydrosil), jako jsou kontejnery. Množství vysoušecích prostředků obvykle určují před jejich odběrem pracovníci balicí firmy. Součástí dodávek mohou být také měřidla pro stanovení vzdušné vlhkosti uvnitř přepravního obalu.
Bariérové balení do hliníkových fólií s vysoušedly lze připravit i pro dlouhodobé uskladnění v extrémních podmínkách. Zaručenou dlouhodobou ochrannou účinnost mají například Alfopac či LDPE fólie. Pro zámořskou přepravu je ideální například fólie Aluthen, pro běžnou vnitrozemskou přepravu stačí materiál na bázi PE.
Antistatické sáčky pro elektroniku
Speciálním balicím materiálem pro export elektroniky jsou antistatické sáčky, nejčastěji z hladké či bublinkové fólie. Podrobné rozdělení těchto sáčků podává například server www.antistatika.cz, my se zde omezíme jen na základní údaje. Sáčky můžeme rozdělit na několik základních typů, vyskytujících se v několika variantách: jako samostatný sáček, jako sáček znovu uzavíratelný, dvojitá fólie (rukáv) pro výrobu sáčků podle vlastních rozměrů nebo jako sáček z bublinkové fólie, zaručující vyšší mechanickou odolnost přepravovaných dílů.
Disipativní sáčky (např. Permastat) poznáme podle barvy – růžové, zelené nebo žluté. Jde o jednovrstvou svařitelnou a recyklovatelnou PE fólii, její povrchová rezistivita je 1010 – 1011 ohmů. Výhodou disipativních sáčků je jejich částečná průhlednost, tedy viditelnost obsahu. Jsou určeny pro přepravu součástek a dílů s bateriemi, nejsou ale schopny zcela odstínit vnější elektrostatická pole.
Vodivé sáčky jsou rovněž z jednovrstvé svařitelné a recyklovatelné fólie, v tomto případě jde o elektrostaticky vodivou kopolymerovou fólii (např. Carbostat), obvykle v černé barvě a s povrchovou rezistivitou 104 – 105 ohmů. Stíní lépe než disipativní sáčky, ale není vhodná pro uložení součástek a dílů s bateriemi a je neprůhledná.
Stínicí sáčky (Statshield, Highshield) jsou nejdokonalejší: mají mezi vnitřkem sáčku a jeho vnějším povrchem, případně přímo na povrchu sáčku, metalizovanou stínicí vrstvu. Vnitřek a vnější obal tvoří disipativní PE fólie s povrchovou rezistivitou 1010 – 1011 ohmů. Mezivrstvu tvoří napařený hliník. Sáček je kovově stříbrný, částečně průhledný, svařitelný a recyklovatelný. Tyto sáčky jsou dražší než předchozí dva typy, pro ochranu elektrostaticky citlivých součástek jsou ale jediné vhodné. Jejich nejlepší varianta poskytuje i ochranu proti vlhkosti: Vnějšek a vnitřek v tomto případě tvoří více vrstev disipativní polyolefinové a PE fólie s povrchovou rezistivitou 1010 – 1011 ohmů. Stínicí mezivrstva opět vzniká napařením hliníku. Tyto sáčky jsou vhodné i pro vakuové balení.
Při výběru sáčku záleží i na způsobu jeho uzavírání. Nejjednoduššími a nejčastěji používanými způsoby jsou: sponkování, přelepení lepicí páskou a tepelné svařování, k nim můžeme přiřadit i spínací uzávěr. Náročnější už je vakuování a následné zavaření užívané v kombinaci s vloženým vysoušedlem a indikátorem vlhkosti k balení ECS do klimaticky náročných podmínek.
Exportuje se i v dřevěných a papírových obalech
Základním kritériem vhodnosti obalů pro zámořskou přepravu je možnost jejich přepravy mimo kontejner neboli samostatné volné zámořské přepravy. Toto kritérium nesplňují například lehké překližkové obaly s nosností do 500 kg o vnitřním objemu do jednoho kubíku, opláštěné vodovzdornou překližkou. Vhodné jsou naopak obaly s opláštěním z vodovzdorných desek 08B s nosností do pěti až osmi tun. Konstrukčně jsou přizpůsobeny dlouhodobému skladování na volném prostranství, stohování a lanové i vidlicové manipulaci. Podobně vhodné jsou těžké celodřevěné exportní obaly s opláštěním z hoblovaných prken a s nosností 8 – 80 tun určené pro těžší výrobky.
Důležitou roli hraje spojovací a další fixační materiál. Exportní obaly z překližky společnosti Nefab jsou například spojovány ocelovými profily, které plní funkci pantu. Jsou snadno sestavitelné, dají se dobře stohovat a jsou vhodné pro těžké, drahé a k poškození náchylné produkty. Mohou být vybaveny různými zámkovými řešeními.
K exportnímu balení těžkých předmětů se často užívají pětivrstvé vlnité lepenky. Nejběžnější typ je BC, který se skládá z jedné vlny typu B a jedné typu C. Plošná hmotnost těchto lepenek se pohybuje v rozmezí 650 – 1800 g/m2. Pro ještě větší požadavky na pevnost lze využít sedmivrstvé lepenky. Roli zde ale hraje také pevnost a tloušťka samotného papíru, z něhož jsou lepenky vyrobeny.
Zajímavým zdokonalením zejména lepenkových exportních obalů jsou ochranné papírové hrany, hlavně u křehkých výrobků a tam, kde je zapotřebí krabice stohovat. Skládají se z několika vrstev válcovaného silného vysoce kvalitního recyklovatelného kartonu, slepeného pod velkým tlakem a teplem. Hrany zajistí dobrou odolnost proti nárazům a otřesům tam, kde byly běžně použity tradiční balicí pásky nebo průtažná fólie. Toto řešení rovněž zabrání poškození obalu balicími páskami. Často se využívá při exportu ovoce či zeleniny.
František Tichý
Box: Není balení jako balení…
Výraz exportní balení se užívá dvojím způsobem. Může označovat speciální balení spotřebitelské, které má oproti běžnému spotřebitelskému balení exkluzivnější charakter – ať již použitými kvalitnějšími a dražšími materiály, složitostí tvaru či kvalitou tisku a zušlechtění (metalické barvy, kombinace UV a disperzních laků, laminace, embossing apod.). Exportní balení v tomto smyslu se od běžného samozřejmě odlišuje také obvykle několika jazykovými verzemi na obalu, i když rozdíl v tomto smyslu se neustále zmenšuje: jazykové verze dnes již najdeme standardně i na baleních běžných. Druhý význam výrazu exportní balení je přepravní – balení ať již vnitrozemské nebo zámořské. Naprostou většinu požadavků na vnitrozemské přepravní balení musí splňovat i balení výrobků expedovaných z Česka do jiných zemí Evropské unie, i když de iure už vlastně o export nejde.
